Největší český národní park slaví 15. výročí svého založení. Místo bujarého veselí ale vládne na Šumavě napjatá situace. Jediní, kdo mohou spokojeně slavit, jsou jeho odpůrci.
Spory o korůvce
Slunce neúprosně pálí do silné vrstvy sněhu. Je sobota po poledni, mladý muž navzdory sněhu tlačí do kopce své kolo. Stejně jako asi padesátka dalších turistů dnes zamířil stezkou nejpřísněji chráněnou první zónou parku k Plešnému jezeru (1089 m.n.m.), na svahu hory Plechý. Cestou k jezeru, které vzniklo na místě ledovce, si nelze nevšimnout skupiny uschlých stromů. Kůrovcem jsou v těchto místech napadeny i další stromy, do 100 let prý budou souše z většiny z nich. Někteří návštěvníci se u nich fotí. Na první pohled smutná podívaná, už dnes lze ale pod usychajícími stromy vidět růst nové stromky a nálety.
Právě kůrovec - respektive spor, zda kácet stromy tímto broukem zasažené, nebo ne, je tématem, které se jak červená nit táhne celou patnáctiletou historií parku. I dnes vyvolává nesmiřitelné vášně.
Před pár týdny vyrazily starostové obcí do další fáze bitvy proti rozšiřování zón, ve kterých by se proti kůrovci mělo zasahovat minimálně. Na pomoc k boji s parkem si přizvali politiky Libora Ambrozka a Miloslava Kalouska. Díky nim si mohli připsat vítězný bod. Ministr Ambrozek slíbil, že kroky vedoucí k zásadní změně parku zastaví.
Ambrozek couvá z horkého tématu: Šumava. O současné situaci čtěte ZDE
Sedm týdnů před volbami ministr životního prostředí zastavil zásadní reformu péče o Národní park Šumava. Pod tlakem šumavských starostů se ministr Libor Ambrozek (KDU-ČSL) rozhodl zastavit veškeré správní kroky, jejichž cílem bylo výrazně rozšířit území národního parku, kde by bylo zakázáno kácení stromů napadených kůrovcem...
Zatímco ředitel parku Alois Pavlíčko byl chováním starostů a reakcí ministra zklamán natolik, že uvažoval o své rezignaci, spokojení starostové se rozhodli v tažení pokračovat dál. Pozvali na návštěvu své bavorské kolegy - s cílem získat spojence.
Rozhovor s ředitelem parku Aloisem Pavličkem čtěte ZDE
Ministr Ambrozek pozastavil zásadní reformu péče o Národní park Šumava. "Je to čára přes rozpočet, uvažoval jsem o rezignaci," říká Pavliček...
"Určitě přijďte, uslyšíte z úst bavorských kolegů, že žít s parkem není vůbec tak ideální, jak nám je předkládáno," láká k účasti na setkání starostka Borové Lady Stanislava Barantálová. "Prý už jim kvůli usychajícím stromům ubývají i turisté."
V obřadní síni volarského obecního úřadu sedí kolem stolu osm českých a tři bavorští starostové. Hlavní slovo má od začátku až do konce muž sedící na kraji stolu chalupář šumavské obce Horská Kvilda, bývalý ministr životního prostředí František Benda. Ministr, za jehož působení začal jím jmenovaný ředitel parku Ivan Žlábek těžit a odvážet stromy napadené kůrovcem i z těch nejpřísněji chráněných zón.
"Tehdy nastala kardinální chyba," říká Ivan Dejmal, zakladatel parku, bývalý ministr životního prostředí. "První zóny jsou tím, že se v nich těžilo a chovalo se v nich jako k hospodářskému lesu, v horším stavu než před 15 lety."
Rekapitulace: 15 let existence parku očima jeho zakladatele Ivana Dejmala
Šumavská příroda zůstávala po desetiletí téměř bez zásahu člověka. Právě proto se před 15 let ministr životního prostředí Ivan Dejmal rozhodl vyhlásit na jejím území národní park. "Padesát let byl tamní les ponechán vlastnímu vývoji," říká Ivan Dejmal. "Po roce 1989 byla jedna z posledních příležitostí, jak toto velké přírodní území ochránit..."
Exministr Benda, (po odvolání ředitele Žlábka před dvěma lety), začal bojovat proti novému vedení, které se snažilo vrátit parku jeho původní smysl.
"Nesmíme dopustit, aby se park stal oázou vědecké práce, ale aby byl místem pro lidi, kteří zde žijí," nadnesl Benda na setkání s bavorskými starosty. "Jsme v situaci pokusu o jakýsi experiment. Kůrovec se šíří a to nás znepokojuje. Mrtvý les je prý cíl ochrany přírody, tahle myšlenka k nám přišla od vás, z Bavor. Ten problém se netýká nás, ale i vás."
"Vaši zkušenost si musíte udělat sami," odpověděli Bavoři na setkání Bendovi. "Byli jsme překvapeni, jak si příroda umí po kůrovcové kalamitě sama pomoci a obnovuje se."
Němce společný postup nenadchl
Spojení s českými kolegy v boji proti parku odmítli. "Nemůžeme ovlivňovat vaši vládu, můžeme pouze nabízet naše zkušenosti," řekl Heinz Wolf, předseda Sdružení obcí Bavorského národního parku. "Nechtěli jsme vás do zodpovědnosti vtáhnout," říká omluvně Benda. "Ale na druhou stranu by to měl být zájem nás obou, aby rozhodnutí o parku vznikala na úrovni obcí."
Zatímco česká strana přednášela důvody, proč je současný postup parku špatný, bavorští kolegové se shodli na tom, že park je i se svými omezeními pro místní i pro turisty přínosem. Zatímco v roce 1970 se na tomto území ubytovalo 30 tisíc, v roce 1990 jich bylo 200 tisíc. "Jednoznačně to můžeme připsat existenci parku. Obce profitují z turistických nabídek parku, ten naláká lidi a přitom jejich údržbu hradí park," říká pan Wolf. "Stojíme za ideou národního parku, je to pro nás nejlepší reklama a velkým přínosem pro infrastrukturu," říká pan Wolf. "Pracovních míst ubývá, jediné, co nás může zachránit je turistický ruch. A spolupracovat s národním parkem. Jedině tak můžeme čelit budoucnosti."
Fantasmagorie nebo prozřetelnost?
Zástupci českých starostů odcházeli ze schůzky rozpačití. "Vaše myšlení je dál, než to naše," řekla Bavorům starostka obce Stožec Zdeňka Lelková. Podle ní je snaha parku rozšířit první zón "fantasmagorií úzké skupiny lidí, která zhoršuje situaci obcí."
Podle starostky Borové Lady Stanislavy Barantálové je ale důležité, že bez ohledu na bavorskou zkušenost dosáhli svého. "Díky Ambrozkovu kroku se v tuto dobu bude proti kůrovci zasahovat jako dřív," říká spokojeně paní Barantálová. "Nechceme, aby celý les uschl a chceme o budoucnosti parku rozhodovat."
Kvůli tomu založili někteří představitelé obcí Výbor obcí NP Šumava. "Chceme mít stejná práva jako bavorské obce, právo veta," říká František Benda, který zastupuje Horskou Kvildu. "Musíme dosáhnout toho, aby náš Výbor byl legislativně zakotven a mohli jsme tuto pravomoc získat."
Zatímco starostové slaví úspěch a děkují ministrovi za jeho zásah, Hnutí Duha, které se léta ve sporu o kácení angažuje, se rozhodlo, že na ministra podá trestní oznámení. "Za to, že politicky zasáhl do správního řízení," říká Jaromír Bláha. "Podle našeho názoru je to politické vydírání."
úterý 3.prosince 2024
