Záplavám v Česku nahrává vysoký podíl orné půdy v podhorských oblastech, kde voda po ornici rychle stéká do nižších poloh a navíc ji odnáší pryč, řekl to předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav. Podle jeho názoru by proto bylo žádoucí v podhůří rozšiřovat plochy trvalých travních porostů, tedy luk a pastvin. Ty jsou schopné zadržovat vodu a zajišťovat protierozní funkci krajiny.
"Tráva je na svazích přirozenou a účinnou ochranou proti rychlému a náhlému odtoku vody do nižších poloh," uvedl Boleslav. Svaz marginálních oblastí, který sdružuje přes 200 farem a zemědělských podniků, podle něj dlouhodobě upozorňuje na celkově vysoký podíl orné půdy v českém zemědělství - 74 procent, což vysoce převyšuje evropský průměr 53 procent.
"Dosavadní opatření v dotačních programech však zemědělce nijak výrazně nemotivují, aby půdu zatravnili a přešli na extenzivnější formy hospodaření, naopak," dodal.
Ministerstvo zemědělství hledá formy, jak zemědělce více motivovat k zatravňování a jinému způsobu hospodaření v podhorských oblastech, řekl ČTK Jiří Felčárek z odboru komunikace MZe. Nové možnosti by měl v tomto směru nabídnout od příštího roku nový Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, dodal.
Podle Felčárka by měly i v prevenci povodní pomoci mimo jiné programy cíleného zalesňování půd, platný zákaz pěstování erozivních hospodářských plodin na půdách nad určitou svažitost či kompenzace za omezené způsoby hospodaření v chráněných oblastech. Zařadit lze mezi tyto opatření také pěstování rychle rostoucích dřevin či alternativních plodin, ekologické zemědělství nebo odbahňování rybníků, uvedl Felčárek.
pátek 26.dubna 2024
