Bohatý výběr vín ze všech koutů světa, udržení pozice domácích vinařů na trhu, ale také obavy a protesty těch menších a nevyjasněnou marketinkovou podporu - to všechno přinesl pro tuzemské vinařství a spotřebitele vstup země do Evropské unie.
Především se nenaplnily katastrofické vize o tom, že tuzemský trh zaplaví vína ze zahraničí a moravští a čeští vinaři budou krachovat. Naopak, podíl na trhu si zatím tuzemští vinaři udrželi, loni se jim navíc po odbourání celních bariér podařilo také vyvézt výrazně více vína než v minulých letech. Vývoz vína je ale pořád v celkovém objemu malý. Na tuzemský trh už přitom míří vína z mnoha kontinentů. Přes šedesát procent dodávek ale bylo evropských - z Rakouska, Španělska, Francie a Itálie.
Výsadba: dvě a půl miliardy
Vinaři investovali do oboru v souvislosti se vstupem do Evropské unie - a to jenom do výsadby nových vinohradů - kolem dvou a půl miliardy korun. Stovky miliónů pak firmy vložily do nových technologií.
Vinaři těží z toho, že víno je stále oblíbenějším nápojem a také z poklesu prodeje tvrdého alkoholu, který se loni propadl o dvacet procent, neroste přitom ani spotřeba piva. V Česku totiž stále ještě existuje prostor pro zvyšování spotřeby. Zatímco v Rakousku se vypije přes třicet litrů vína na osobu a rok, v Česku je to necelých sedmnáct litrů.
»Je tu prostor pro uplatnění jak tuzemských producentů, tak pro zahraniční dovozce. Ti zatím bojují spíše mezi sebou o získání podílu na trhu a neohrožují postavení domácích,« tvrdí Roman Konečný z poradenské společnosti Etis.
Situace na tuzemském trhu je tak podobná té, jež byla v Rakousku v době, kdy země vstupovala do unie. Po vstupu Rakouska do EU vzrostl dovoz vína do země téměř dvojnásobně. Rakušané se ale udrželi tím, že začali více vyvážet. Jejich export se za uplynulých šest let zvýšil dvaapůlkrát na 260 tisíc hektolitrů. Zatímco velké vinařské firmy mohou počítat snárůstem odbytu vín, drobným vinařům vstup do Evropské unie situaci ztížil. Menší vinaři přitom tvoří většinu z více než osmnácti tisíc lidí, které po vstupu země do Evropské unie eviduje Ústřední kontrolní a zkušební úřad. Vinaři nyní hospodaří celkem na 18 710 hektarech, po vstupu do EU se už plocha vinohradů nesmí rozšiřovat.
Drobní vinaři mají potíže
Pro drobné vinaře tak platí totiž povinnost registrovat se ke spotřební dani, jejíž sazba je nyní nulová. Takovou povinnost má každý vinař, který ročně vyrobí více než tisíc litrů vína. A tyto normy a také přísné kontroly celníků, kteří mají ze zákona kontrolovat spotřební daně, vyvolaly menší zájem drobných vinařů o výstavy, přihlašování do soutěží pod falešnými jmény, i petici, pod kterou se podepsalo na dvanáct tisíc lidí.
Změnu má přinést od ledna příštího roku v zákoně zakotvený institut malovinaře. Tím by se mohl stát každý, kdo každoročně vyrobí dvacet tisíc litrů vína a má vinice o rozloze půl hektaru. Společně s prodejem vína by malovinaři získali možnost prodávat ve svých vinných sklípcích i jídlo, podobně je tomu v Rakousku.
Na rozdíl od rakouských nebo německých vinařů zatím tuzemským producentům chybí výraznější podpora státu při jejich marketinkových a propagačních aktivitách. Z každého hektaru vinice starší tří let přitom Vinařskému fondu platí producenti 350 korun ročně, z každého litru vína padesát haléřů.
Fond, který podporoval především výsadbu nových vinohradů, musí nyní na vyplácení peněz na podporu marketinku a prodeje tuzemských vín získat novou notifikaci od úřadů Evropské unie a tu zatím nemá. Navíc například ministr zemědělství Jaroslav Palas míní, že by se v budoucnu mohl Vinařský fond spojit s marketinkovým odborem Státního zemědělského intervenčního fondu. »Je otázkou, zda je potřeba mít specializovaný marketink na víno,« uvedl Palas v týdeníku Euro. Vinaři ale chtějí zachovat samostatný fond.
pátek 26.dubna 2024
