Když přijde řeč na přírodní krásy Plzeňského kraje, většinu lidí hned napadne Šumava. Do oblasti Železnorudska proto míří většina milovníků zimních sportů, cyklistiky a turistiky. Během několika let se možná situace změní a své místo na turistické mapě kraje si získá i Český les. Objevení Českého lesa jako destinace cestovního ruchu je jedním z hlavních cílů náměstkyně hejtmana pro cestovní ruch, marketing a neziskové organizace Olgy Kalčíkové. "Šumava je nádherná, ale podle mnoha lidí už je "přelidněná", což má své plus i minus. Na podnikatele to klade méně nároků a úroveň služeb není vždy na nejlepší úrovni. Protože odliv turistů nehrozí, provozovatele ubytovacích a restauračních zařízení nic nenutí zkvalitňovat své služby," vysvětluje náměstkyně.
Český les, rozsáhlá oblast, která se táhne podél německé hranice od Chebu až k Domažlicím, by se podle její vize mohl stát pro Šumavu konkurencí v tom nejlepším smyslu slova. "Zatím se tam mírně rozvíjí cestovní ruch jen v oblasti Bezdružicka a Konstantinolázeňska," vysvětluje Olga Kalčíková.
Perla uprostřed Českého lesa
Zámek v Bezdružicích na Tachovsku se stal díky soukromé investici magnetem pro turisty uprostřed zmíněné oblasti. Z parkoviště plného aut a autobusů, které přivážejí turisty, aby obdivovali opravené šlechtické sídlo včetně unikátního muzea moderního skla, má radost i obec. Není divu, do programu turistických tras se Bezdružice dostaly po devíti letech, kdy byl zámek zavřený. "Spolupráce obcí a kraje v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu je velmi důležitá. Za hlavní ale považuji iniciativu místních lidí, ať už ve vedení obcí nebo podnikatelů. Kraj může pomoci různými způsoby, ale bohužel finanční podpora z naší strany je minimální."
Český les je velmi atraktivní oblastí i pro cyklisty. Málo lidí ale podle náměstkyně zajímá jen samotná trasa. "Příkladem by nám mohla být známá cyklostezka podél Dunaje Donaustrecke, kterou mohou cyklisté jet třeba týden. Cestou se zastavují na zajímavých místech, mohou si vybírat z různých možností ubytování a občerstvení. V tomto ohledu jsou u nás zatím lepší podmínky na Šumavě, v Českém lese je nabídka ubytování minimální. Teď je na podnikatelích, aby spojili síly a pokusili se to změnit. O těchto problémech s nimi často mluvím, mají spoustu výborných nápadů, ale vadí jim například, že u nás neexistuje žádná daňová úleva, pokud by své záměry realizovali," doplňuje náměstkyně.
Venkovská turistika má zelenou
V letošním roce činí částka vyčleněná na cestovní ruch v rámci Plzeňského kraje devět milionů korun. "Vzhledem k tomu, že jen vydání propagačních materiálů nebo účast na zahraničních prezentacích vyžaduje řádově statisícové částky, musíme každou věc, na kterou dáme peníze, pečlivě zvážit. Nedovedu si představit, že by kraj ze svých prostředků mohl sám budovat nějaké atrakce typu Disneylandu," připomíná Olga Kalčíková. Hejtmanství letos třetím rokem vypsalo dotační Program na podporu venkovského cestovního ruchu v Plzeňském kraji, ve kterém rozdělí mezi zájemce zhruba 1,5 milionu korun. "Zatím byly peníze z tohoto programu "utopeny" hlavně v papírech. Zájem byl totiž hlavně o prostředky na projekty, které doplnily žádosti o dotace z Evropské unie. Kraj přispěl i na dokumentaci k žádosti o stavební povolení pro barokní dvůr Gigant v Záluží u Stodu, který soukromý majitel přestavuje na venkovské sídlo pro turisty." Další prostředky ze zmíněného programu poskytl kraj na dokončení značení turistické trasy z Plzně do německého Regensburgu, která bude slavnostně otevřena letos v červnu, mimo jiné na propagační materiály Domu historie Přešticka nebo soukromého muzea v chodské Kolovči. "Letos bude kladen akcent při rozdělování peněz na podporu služeb nebo vznik nové infrastruktury. I když maximální částka není vysoká, představuje sto tisíc, dovedu si představit, že při spolupodílu žadatele do padesáti procent mohou vzniknout zajímavé novinky například v kempech nebo v oblasti turistického značení."
Kraj míří do světa
Novinkou pro pracovníky odboru cestovního ruchu jsou letos prezentace. Plzeňský kraj má za sebou řadu úspěšných vystoupení na mezinárodních veletrzích, teď se poprvé pokusí společně s podnikateli otestovat úspěšnost zahraničních prezentací. "Rozhodli jsme se využít některých nabídek z ciziny. Výprava pracovníků kraje a regionální hospodářské komory zamíří už letos na jaře na prezentaci do Lotyšska. Vytyčila jsem pro ni dva cíle: první je propagace sklárny v Anníně, která nabízí výpravám jak možnost prohlídky, tak nákupu broušeného skla. Druhým cílem je nalézt vhodné formy spolupráce našich podnikatelů s pivovarem v hostitelském městě Daugavpils. Město by uvítalo například příchod našeho investora. Prostě tam chtějí naše dobré české pivo," uzavírá Olga Kalčíková. Kraj se dále představí na prezentaci v rámci Českých dní ve městě Stara Zagora v Bulharsku, v italské provincii Bergamo, na Open Days 2005 v Bruselu, prezentacích v partnerských regionech ve Velké Británii a Švédsku a dále na putovní výstavě na lodi plující ruským Povolžím.
Český les je členitá vrchovina, na jihovýchodě až plochá hornatina, v jihozápadních Čechách, při hranici s Německem. Součást šumavské oblasti. Nejvyšším vrcholem je Čerchov (1042 m n. m.). Pohoří se táhne od Chebské pánve na severozápadě až po Všerubskou vrchovinu, která odděluje Český les od Šumavy na jihovýchodě. Délka pohoří je přes 80 km, šířka do 15 km. Typickým rysem tohoto celku jsou ploché hřbety a široká mělká údolí. Občas vystupují suky a strukturní hřbety s tvary zvětrávání a odnosu. Český les tvoří převážně proterozoické krystalické horniny - ruly. V menší míře se vyskytují granity. Východní svahy jsou z důvodu výskytu zlomových linií příkřejší. Nejvyšší vrcholy dosahují 850 až 1000 m n. m., většina ostatních jen 600 až 750 m n. m. Krajina je velmi podobná Šumavě (tvary povrchu, lesnatostí, řídkým osídlením), je však v průměru o 300 až 500 m nižší. Jako celek není Český les chráněným územím (uvažuje se o zřízení CHKO), je zde několik pouze menších chráněných území. Lesní porosty zaujímají většinu ploch, původní jedlobučiny vystřídaly (až na malé výjimky) smrkové monokultury. Výchozími místy pro Český les jsou Tachov, Rozvadov, Přimda, Poběžovice a Klenčí pod Čerchovem. Klima hor je úměrné nadmořské výšce, sněhová pokrývka v posledních letech nebývá stálá. Průměrné roční srážky se pohybují od 800 do 1100 mm, průměrná roční teplota 4,5-7ř C. Po druhé světové válce byla celá oblast téměř vysídlena a po dobudování "železné" opony se stala z větší části nedostupnou.
Nejstarší zpráva o městečku pochází z roku 1227. Je zde dochováno několik stavebních památek, z nichž nejhodnotnější je bývalý hrad a zámek, tvořící dominantu celého okolí. Gotický hrad s válcovou věží (bergfritem) byl budován okolo roku 1330. Nákladnou renesanční přestavbou zámek prošel za vlastnictví posledních Kolowratů (1540-1589) a Elpognárů (1540-1589) - v té době byl ještě sídlem majitele panství. Významný český rod pánů Švamberka, vlastnil zámek v letech 1569-1659, přistavěl celé křídlo. V roce 1646 byl vypálen Švédy a až do začátku 17. století zůstal ve zříceninách. Roku 1712 koupili panství Löwensteinové, kteří pak zámek vlastnili přes 200 let. V letech 1771-1776 byl hrad přestavěn na barokní zámek. Ve stavbě jsou zachovány gotické části původního objektu, renesanční a barokně upravené arkády.
čtvrtek 25.dubna 2024
