Ministr životního prostředí přijde o takřka neomezenou moc nad Státním fondem životního prostředí, který ročně hospodaří s miliardami korun. Od ledna začne platit vládní novela zákona o rozpočtových pravidlech, podle níž budou nakládání s penězi fondu schvalovat - stejně jako u fondu dopravy a bydlení - vláda a sněmovna. Dosud rozpočet schvaloval výhradně ministr životního prostředí. Poslanci pak plán hospodaření dostali jen k nahlédnutí a nemohli ho ovlivňovat.
Fond od roku 1992 rozdělil buď jako dotace, nebo jako půjčky více než čtyřicet miliard korun.
Hlavními zdroji jsou poplatky a pokuty za vypouštění škodlivin do ovzduší či do vody. Úřad podporuje například stavbu čistíren odpadních vod nebo obnovitelných zdrojů energie. "Novela je součástí reformy veřejných financí, má hlavně zabránit zadlužování všech fondů," říká ministr Libor Ambrozek (KDU-ČSL).
Podle opozičního poslance Václava Mencla z ODS přichází novela právě včas. "Fond není pod dostatečným dozorem a vyloženě to potřebuje," tvrdí.
Mencl kritizuje především to, že se příjmy fondu v poslední době výrazně snižují - podle opozičního politika to může být i špatným výběrem peněz od znečišťovatelů. Mencl připomíná, že zatímco ještě před několika lety měl fond na kontech miliardy korun, do tří let hrozí, že se dostane do ztráty stovek miliónů korun.
"Není tak docela pravda, že ty příjmy klesají, spíš v různých letech kolísají," oponuje mluvčí fondu Lucie Králová. Ta tvrdí, že jedním z hlavních důvodů, proč se příjmy fondu snižují, je zlepšující se životní prostředí. Podniky vypouštějí méně škodlivin, a proto i odvádějí méně peněz.
Peníze pro čistírny vod
Fond každopádně peníze nutně potřebuje - jeho prioritou číslo jedna je stavba čistíren odpadních vod, které musí mít do roku 2010 každá větší obec. Česko se k tomu zavázalo při vstupu do Evropské unie.
Na čistírny je potřeba okolo šedesáti miliard korun. Ačkoli část poskytne unie, velký díl stále zůstává na fondu životního prostředí či na radnicích.
V posledních letech jde na stavbu čistíren vod a na jejich modernizaci více než polovina všech prostředků fondu.
Mencl z ODS přitom soudí, že by se fond měl na čistírny zaměřit ještě více než dosud. A přestat platit méně důležité akce, jako třeba plynofikaci obcí.
Od letošního roku začal fond přispívat milióny korun také na ekologické vytápění kostelů. Například klášter Lomec v Jihočeském kraji dostane bezmála 2,5 miliónu korun na soustavu tepelných čerpadel. Lidovecký ministr Ambrozek obhajuje podporu církvím tím, že je v jejich objektech velký potenciál ekologických úspor.
"V mnohých objektech se topí přímotopy nebo hnědým uhlím," vysvětluje Ambrozek. A dodává, že církve provozují také školy nebo nemocnice.
Výjimky pod kontrolou
Ministr životního prostředí měl při rozdělování peněz z ekologického fondu až dosud i jinou velkou pravomoc - mohl udělovat různé výjimky. Například zvýšit množství peněz pro konkrétní akci anebo poskytnout dotaci na ekologickou stavbu, která by jinak neměla šanci peníze z fondu dostat. Takové výjimky u jiných státních fondů - dopravy a bydlení - neexistují.
Nadstandardní pravomoci ministra už dlouho kritizují někteří poslanci a před pár lety na ně upozornil i Nejvyšší kontrolní úřad.
Ambrozek se nyní rozhodl, že před udělením výjimky předloží svůj návrh Radě Státního fondu životního prostředí, tedy poradnímu orgánu, který doporučuje ministrovi, jaké akce má fond podpořit. Členy rady jsou poslanci nebo úředníci ministerstev.
"Dokonce jsem uvažoval o tom, že bych možnost udělovat výjimky úplně zrušil, ale výjimky jsou v některých případech skutečně potřeba," tvrdí Ambrozek.
Příkladem jsou podle něj peníze pro čistírnu odpadních vod v Luční boudě v národním parku Krkonoše, protože ta se "nevejde" do žádného schváleného programu fondu.
Poslanec Vlastimil Aubrecht z ČSSD nicméně připomíná, že Ambrozkův tah s kontrolní radou fondu není nový: "Kdysi to bylo zvykem, je dobře, že se k tomu ministr vrátil. Rada sice nemůže výjimku zamítnout, ale může upozornit třeba na to, že firma, která o výjimku žádá, má velký dluh."
Ministr Ambrozek loni udělil 206 výjimek.
Bylo to devět procent ze všech schválených žádostí fondu, v penězích to však představovalo více než 1,6 miliardy korun. Fond loni celkem rozdělil přibližně 4,8 miliardy.
Letos má fond vydat na projekty celkem 4,2 miliardy. Ambrozek v tomto roce rozhodl o výjimkách za zhruba 960 miliónů korun.
Státní fond životního prostředí
v roce 2003
Celkem rozdělil 4,8 miliardy korun.
Ministr rozhodl o výjimkách za 1,6 miliardy. Například:
Obnova čistírny odpadních vod po povodni v Táboře (dotace 13,6 miliónu)
Obnova čistírny vod po povodni v Českých Budějovicích (dotace 7,9 miliónu)
Obnova kanalizace ve Staré Hobzí na Jindřichohradecku (dotace 502 tisíc)
Rekultivace skládky ve Staré Vsi na Olomoucku (dotace 10 miliónů)
Monitorování jakosti povrchové vody, povodí Vltavy (dotace 7,4 miliónu)
v roce 2004
Celkem rozdělil 4,2 miliardy korun.
Ministr rozhodl o výjimkách za 960 miliónů. Například:
Plynofikace obce Dražice na Táborsku (dotace 5,3 miliónu)
Rekultivace skládky v Jaroslavicích na Znojemsku (dotace 16,2 miliónu)
Kanalizace v obci Strání na Uherskohradišťsku (dotace 48,7 miliónu)
Oprava rybníka po povodni v Dražíči na Písecku (dotace 3,3 miliónu)
Plynofikace mateřské školy v Putimi na Písecku (dotace 560 tisíc)
sobota 27.dubna 2024
