„Dotace do zemědělství nejsou dotacemi pro zemědělce – jsou podporou nízkých cen potravin pro všechny občany tohoto státu“ uvedl předseda Zemědělského svazu ČR (ZS) Miroslav Jirovský ve své zprávě přednesené na zasedání výboru a kontrolní komise ZS, které se již počtvrté v tomto roce konalo v úterý 29. listopadu ve Větrném Jeníkově.
Zástupci vlády i Parlamentu si potřebu řešit zemědělskou problematiku podle ZS uvědomují. Dokazuje to i postoj předsedy Zemědělského výboru PS Parlamentu ČR Ing. Ladislava Skopala, který ve svém vystoupení uvedl, že „je nutná změna zákona o prodeji státní půdy tak, aby půdu mohli nakupovat vedle podniků fyzických osob i podniky právnických osob“. Zdůraznil také potřebu podpořit majetkové propojení zemědělské prvovýroby s potravinářským průmyslem, například u podniku Setuza.
Skutečnou situaci českého zemědělství a fakt, že bez dostatečných podpor a dotací nemůže český zemědělec v celoevropské konkurenci uspět, však musíme neustále připomínat a vysvětlovat i médiím a jejich prostřednictvím pak veřejnosti. Je nutné usilovat o to, aby se zemědělství po vstupu do EU stalo stabilně ziskovým sektorem, udržovalo zaměstnanost na venkově a plnilo svou významnou krajinotvornou funkci. K tomu je však zapotřebí postavit se čelem k následujícím problémům a začít je efektivně řešit.
Hrubá zemědělská produkce v ČR dosáhne ve stálých cenách necelých 73 mld. Kč (o 5,5 mld. Kč více než loni, ale o 3 mld. Kč méně, než v r. 2001, který je posledním ziskovým rokem v našem zemědělství). Rostlinná produkce mírně roste, avšak živočišná produkce značně klesá. Postavení zemědělců je často mediálně zkreslováno. Není však pravdou, že ceny vzrostly na úroveň EU a zemědělci tlačí na jejich zvyšování a vyvolávají tak zdražování potravin. Růst cen zemědělských výrobců je pomalejší a nižší než růst potravin. Ty jsou zvyšovány cenami vstupů a cenami zpracovatelského průmyslu.
Další pokles zaměstnanosti za 1. pol. 2004 o 10 500 osob zhoršuje celkovou sociální situaci na venkově. V současnosti se zemědělskou činností zabývá již pouhých 125 000 osob a očekává se, že klesající trend bude pokračovat. Produktivita práce je srovnatelná s EU, ale úroveň mezd v ČR dosahuje pouhých 70 % národohospodářského průměru. Dle sledování ČSÚ a MZe dochází k neustálému poklesu výroby mléka, jatečného skotu a prasat. To ve svém důsledku zvýší nadbytek krmných obilovin, dále omezí stavy chovaných zvířat a ovlivní i pokles zaměstnanosti v zemědělství.
Spíš než vyvážet nezpracovanou zemědělskou produkci, vhodnější by bylo zaměřit se na zvýšení přidané hodnoty při jejím dalším zpracování. Jako nejvhodnější se jeví spoluvlastnictví zpracovatelských kapacit ze strany prvovýrobců. Pokud totiž chtějí jak prvovýrobci, tak zpracovatelé, uspět v globalizovaném obchodě proti řetězcům, musí se spojit a táhnout za jeden provaz.
Problémy se nevyhýbají ani obilí. Přestože bylo v letošním roce dosaženo rekordní sklizně od roku 1990 (8,8 mil. tun) a od listopadu dochází k intervenčnímu nákupu obilovin podle evropských pravidel, nemá Státní zemědělský a intervenční fond dostatek skladovacích kapacit na to, aby se tento přebytek zvládl. Doposud se vykoupilo pouze 30% a zbylých 70% zůstává v zemědělských podnicích a hrozí nebezpečí, že tam zůstane do příští sklizně.
Pokud jde o výplaty podpor a dotací, k 30.11.2004 bylo vyplaceno pouze asi 10,3 mld. Kč z celkových cca 22,5 mld. Kč – tedy ani ne jedna polovina. Ve státním rozpočtu na rok 2005 je pro kapitolu zemědělství stanoveno 37,209 mld. Kč. Oproti roku 2004 by se měly podpory a dotace do zemědělství zvýšit v řádu o 5 mld. Kč, což je asi o 20% (pokud vezmeme v úvahu souhrnné údaje návrhu státního rozpočtu a rozpočtu SZIF). Dotace a podpory jdoucí do příjmů podniků by se měly zvýšit o cca 3 mld. Kč (o 14 %) na cca 25,5 mld. Kč. Pokud se podaří dorovnat národní doplňkové platby (top-up) o dalších 1,5 mld. Kč, oproti roku 2004 by se podpory a dotace jdoucí do příjmů zem. podniků mohly zvýšit na cca 27 mld. Kč.
Z usnesení 8. zasedání výboru Zemědělského svazu ČR konaného společně s kontrolní komisí dne 30. listopadu 2004 ve Větrném Jeníkově vybíráme pouze nejdůležitější body, úplné znění usnesení je přílohou této tiskové zprávy:
„Výbor apeluje na ministerstvo zemědělství, vládu a parlament za přijetí následujících opatření:
přijetí rozpočtových opatření, které zajistí dorovnání přímých plateb do maximální možné výše;
realizaci administrativních a kontrolních opatření, které zajistí výplatu co největšího objemu finančních podpor v letošním roce;
schválení zákona o nájmu zemědělské půdy
ke zmírnění narůstajícího dovozu cizích potravin na český trh;
k aktivní podpoře odbytových organizací zemědělců;
k vyjednání výplaty top-up v letech v 2005 - 06 do 15. července v orgánech EU;
k důsledné obhajobě zájmů českých zemědělců ve vyjednávání změn stávajících a nově navržených pravidel společné zemědělské a strukturální politiky EU.“
Hrubá zemědělská produkce v ČR
Rok běžné ceny (v mil. Kč) stálé ceny (v mil. Kč)
HRP HŽP HZP HRP HŽP HZP
1993 55 426 54 332 109 759 37 387 45 672 83 059
1994 50 736 58 220 108 956 34 679 43 411 78 090
1995 57 211 68 450 125 661 35 694 46 337 82 031
1996 64 523 67 671 132 194 36 438 44 478 80 916
1997 61 132 65 976 127 108 35 138 41 665 76 803
1998 59 168 69 889 129 057 34 535 42 816 77 351
1999 53 434 60 861 114 295 36 250 41 549 77 798
2000 53 803 64 323 118 126 33 700 40 569 74 269
2001 59 488 70 350 129 839 35 443 40 691 76 135
2002 54 284 62 384 116 668 32 483 40 269 72 752
2003 44 524 58 244 102 768 28 125 39 102 67 227
2004 odhad 63 200 53 820 117 000 38 100 34 597 72 700
Zdroj: ČSÚ. ZS ČR – odhad HZP za r. 2004.
Pozn.: ČSÚ vykazuje HZP v běžných cenách od r. 1993.
Historický vývoj hrubé zemědělské produkce v ČR
Rok stálé ceny (v mil. Kč)
1936 80 946
1980 94 448
1989 108 633
1990 106 143
1991 96 683
1992 85 008
1993 83 059
1994 78 090
1995 82 031
1996 80 916
1997 76 803
1998 77 351
1999 77 798
2000 74 269
2001 76 135
2002 72 752
2003 67 227
2004 odhad 72 700
Zdroj: ČSÚ.
pátek 26.dubna 2024
