Elektrárny na menších tocích se již po dva roky potýkají se suchem a nestačí splácet úvěry.
Stavby malých vodních elektráren se už přestávají vyplácet. Nejenže je velmi málo lukrativních míst k výstavbě, ale navíc řadu investorů znejistila i loňská velká sucha a nízké průtoky na tocích. Málo vody je přitom i letos.
Odborníci se shodují, že průměrná malá elektrárna s výkonem 100 kilowatthodin nyní investora přijde na deset miliónů korun. Návratnost částky je zhruba třináct let. »To ale nesmí být takové sucho, jaké máme už druhý rok,« uvedl Miroslav Dostál z České energetické agentury. Podle nezávislého odborníka Libora Šamánka byla dříve návratnost investic sedm osm let. Dnes je to i 20 let a více. »Stavět vodní elektrárny se pak již lidem nevyplácí,« uvedl Šamánek.
Podpora je dostatečná, ale chybějí lokality
Svůj chystaný projekt na výstavbu malé vodní elektrárny za zhruba tři milióny tak pozastavila například i obec Hoštejn na Zábřežsku. »Návratnost investice by byla neúměrně dlouhá,« potvrdil zastupitel Jan Kunčar.
Přitom podpora výstavby malých vodních elektráren je docela štědrá. Až patnáct procent investovaných nákladů může podnikatel dostat zpět od České energetické agentury, Státní fond životního prostředí může pomoci až 70 procenty nákladů. Desetiletý úvěr s dvouletým odkladem splatnosti je úročen čtyřmi procenty. K tomu daňové prázdniny a naděje, že stavebník dostane další prostředky z evropských strukturálních fondů.
Výhodná je také výkupní cena, za kterou musí distribuční společnost z malé elektrárny odebírat 1,55 koruny. Přitom běžná cena z klasických zdrojů je necelou korunu. »Koho by takové podmínky nelákaly,« tvrdí místopředseda Svazu podnikatelů pro využití energetických zdrojů Jan Bouška. Jenomže pustit se do stavby elektrárny nyní jen dílem odvahy, ale částečně dílem kusu štěstí.
»Kromě toho, že po dva roky je na řekách málo vody a je problematické splácení úvěru, chybí nám to hlavní. Všechny jen trochu finančně dostupné lokality jsou už obsazeny. Stavba každé další elektrárny je mnohem dražší,« uved Bouška.
Sucho trápí i spolumajitele malé vodní elektrárny ve Lhotě u Dobřan Roberta Divíška. Na řece Radbuze má dvě turbíny, část roku je však jedna pro poruchu odstavena. »Ale bylo tak málo vody, zejména v posledním měsíci, že jsme museli odstavit i tu druhou,« uvedl. Když je úspěšný rok, dodá lhotecká elektrárna do sítě Západočeské energetiky 150 tisíc kWh, letos to bude jen malá část. »Je to spíš hobby než výdělečná činnost. Velkou část získaných peněz totiž musíme hned dávat do oprav,« řekl Divíšek.
Výkon vodních elektráren klesá
Velké vodní elektrárny se ale stavět nebudou. Místa jsou již jen pro malé vodní elektrárny. Cestou, jak zvýšit produkci »vodní energie«, je ale také modernizace turbín. Více než 60 procent malých vodních elektráren má totiž zastaralou technologii ještě z první republiky či dokonce zRakousko-Uherska. V průměru mají o 15 procent nižší účinnost než moderní technologie.
Nyní je v provozu asi 1350 malých vodních elektráren s výkonem do 10 MW. Všechny obnovitelné zdroje, tedy i solární systémy nebo větrné elektrárny, se nyní podílejí na hrubé domácí spotřebě elektřiny ze 3,6 procenta, v Evropské unii je to téměř třináct procent. Ve velkých vodních elektrárnách se ročně vyrábí zhruba 1100 GWh, v malých přibližně 680 GWh.
Po dva roky ale distributoři elektřiny dostávají z malých vodních zdrojů nižší energii než před rokem 2002. Energetický regulační úřad uvádí, že předloni vyrobily vodní zdroje 2845 GWh, loni už jen 1794 GWh. Velký úbytek elektřiny z vody má i Severočeská energetika. V roce 2002 od ledna do června nakoupila z malých elektráren 93 tisíc megawatthodin, loni za stejné období už jen 83 tisíc a letos pouze sedmdesát pět tisíc megawatthodin.
Grafika:.HN, foto: HN - Ondřej Besperát - - Zdroj: HN, Energetický regulační úřad
pátek 26.dubna 2024
