ODS chce využít dnešní zahájení agrosalónu Země živitelka v Českých Budějovicích ke zveřejnění své agrární politiky
Politické strany se začínají přetahovat o podnikatele na venkově. Zemědělci přitom tvrdí, že se koupit nedají, ale zároveň přiznávají, že aktivitu politiků velmi pozorně vnímají.
Ministerstvo zemědělství, v jehož čele stojí sociální demokrat Jaroslav Palas, už letos vyrukovalo s novou Koncepcí agrární politiky
Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek ale už předtím bodoval se svým programem »Zelená pro venkov«, když se úspěšně ucházel o křeslo šéfa lidovců.
A dnes, v den zahájení výstavy Země živitelka, hodlá zveřejnit svoji vizi agrární politiky ODS pod heslem »Modrá šance pro venkov«.
Pro rolníky má politika význam větší, než pro řadu jiných oborů. Žádný z nich totiž není tak podporován a zároveň svazován dotacemi a regulací. A právě na jejich uplatňování má přitom ta či ona politická strana výraznývliv.
Ačkoliv nabídky politiků hrají na první pohled nejrůznějšími barvami, v principu jsou dost shodné. Jejich základní tezí je totiž odklon od podpory pouhé zemědělské produkce, a naopak větší důraz na rozvoj celého venkova. Nešetří se výrazy ekologie, nepotravinářské využívání zemědělské produkce, agroturistika.
Každá ze stran však přece jen přidává něco svého. Palas zdůrazňuje, že kvůli celému venkovu nechce nechat na holičkách samotné zemědělce, a hodlá dále bojovat i za produkční dotace.
Kalousek zahrál na sociální notu poukazem na zvýšení nabídky pracovních příležitostí, a zároveň představil některé konkrétní záměry: plošnou výrobu biolihu či zaručení odbytu energie z obnovitelných zdrojů.
ODS pak hodlá kromě hesla »Venkov není jen zemědělství« prosadit dokončení vracení majetku, vyjasnit vlastnické vztahy pozemkovými úpravami, a připravila i program »Zelené kontrakty«.
»Chceme prosadit péči o krajinu jako určitý druh výrobku. Na konkrétní případ - třeba obhospodařování louky u obce tak, aby vázala vodu při větších deštích a zmírnila následky povodní -- by byl uzavřen kontrakt. To znamená smlouva mezi obcí, případně státem, vlastníkem a uživatelem. Součástí smlouvy bude, jaké dotace kdo dostane a co za to musí udělat,« vysvětluje Jiří Papež, stínový ministr zemědělství ODS.
Sami zemědělci tvrdí, že se neřídí sliby politických stran, ale jen tím, co pak politici skutečně dělají. Jejich profesní organizace však přesto k některým stranám mají blíž.
Václav Hlaváček, prezident Agrární komory, největší organizace, již víckrát podpořil sociálně demokratickou vládu. »Nehlásíme se k žádné straně. Za Zemana se některé věci podařily, a za Špidly také,« říká i nyní šéf komory, jež podpořila také nový Grossův kabinet.
Zemanova i Špidlova vláda proslula například vyplacením několikamiliardových náhrad za škody způsobené suchem či mrazem, přičemž někteří zemědělci sami pochybovali, zda škody byly skutečně tak značné.
Asociace soukromého zemědělství zase často konzultuje své požadavky s ODS.
»Nejsme na ODS nijak napojeni, ale je přirozené, že jako soukromí podnikatelé máme výrazně blíž k pravicové straně,« připouští předseda asociace Stanislav Němec.
Politické zaměření rolníků je tak v Česku vlastně opačné, než je zvykem v jiných zemích.
»Malí soukromníci, protože jsou chudší, směřují ve světě spíše k levici. A velké firmy, které jsou u nás sdruženy v Agrární komoře, mají v zahraničí logicky blíž k pravicovým stranám, hájícím zájmy velkých podnikatelů,« říká Tomáš Doucha, zástupce ředitele Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky.
Vysvětlení pro anomálii na domácí scéně nacházejí odborníci v nedávné historii. Soukromníci dostali šanci až po listopadové revoluci, a to díky pravicové politice. A dnešní velké zemědělské firmy jsou naopak většinou pokračovateli JZD a státních statků, které fungovaly za komunismu.
»Při lobování by pro sedláky bylo samozřejmě výhodnější, kdyby se spojili v jedné profesní organizaci,« připomíná Doucha.
středa 8.května 2024
