Vstup ČR do Evropské unie významně ovlivní život českých zemědělců a s nimi i celého venkova. Mimo jiné by právě rolníci měli přispět k tomu, aby se venkovské oblasti již nevylidňovaly. Jak? Z dotací, které získají, totiž zase část zpět odvedou. Tyto informace vyslechli pěstitelé a chovatelé na nedávném semináři v žatecké zemědělské škole. Z nashromážděných peněz se budou hradit projekty na rozvoj venkova a uchování jeho podoby a tradic.
Takový plán má EU už delší čas, ovšem řada členských států se jej zatím neúčastní. Připojila se částečně Francie, více se ho ujala Velká Británie. "Než na něj najede ČR, bude to trvat několik let. V podstatě do té doby, než se vyrovnají dotace plynoucí do zemědělství s ostatními, již členskými státy," uvedl Ing. Michal Malý, který české zemědělce připravuje na vstup do EU. Teoreticky by se tak mělo stát někdy kolem roku 2010.
Zpětný odvod části podpor nepotká ale všechny zemědělce. Jen ty, kteří dostanou ročně více než 5000 eur. Z nich pak odvedou od 3 do 5% částky. Vznikne fond, z nějž pak půjde minimálně 80% vybraných peněz zpět do státu, jenž je nashromáždil.
Podle Franze Fishlera, evropského komisaře pro zemědělství a venkov, se oblasti mimo města musejí rozvíjet a poskytovat samy služby a výhody pro investory či turisty. Cílem je zastavit vylidňování venkova, což vede k zániku jeho hodnot a tradic, mimo jiné kvůli tomu klesá i porodnost. Podle údajů demografů lidé na venkově produkovali více dětí, aby si zajistili pracovní síly pro svá hospodářství. Ve městě, kde je život dražší, už jich tolik uživit nemohli a nebyly ani zapotřebí.
Vylidňování se snaží zabraňovat a předcházet všechny obecní úřady na Lounsku, Žatecku a Podbořansku. Zachování základních škol, kin a dalších veřejných institucí, byť ztrátových, odčerpávají spoustu peněz z rozpočtů. "Musíme podporovat naše kino, protože je to jedna z mála kulturních nabídek," potvrzuje Zdeňka Doležalová, místostarostka Lubence. Spousta obcí drží zuby nehty základní školy. "Když tu nebude, mladí mají o důvod víc, proč se odstěhovat. A když nebudou mladí, nebudou tu ani jejich děti," dodal Vladimír Bouda, starosta Blatna.
Stesky nad vylidňováním venkova jsou dlouhodobé. Rozvoj průmyslu způsobil odliv mnoha lidí do města. "Nabízelo lepší pracovní podmínky, barvitější životní styl a navíc v něm nebyla tak společenská kontrola jako na venkově," dodává Jiří Matyáš, historik žateckého muzea.
Nejmarkantnější je vylidňování na nynějších nejmenších vesničkách a vískách.
pátek 26.dubna 2024
