Zástupci hlavního města a středočeského kraje se dohodli, že budou pokračovat v projektu na zalesnění hranic metropole, který vznikl již za první republiky.Husté hvozdy, kterými protékají čisté potůčky, louky s květinami a motýly, remízky plné bažantů i jiné zvěře. Takto by to mělo vypadat jen těsně za hranicemi metropole. Jen o desítky let dále v budoucnosti. "Tento projekt nepočítá jen se stávajícími lesy, loukami nebo zahradami, ale především se založením nových ploch zeleně," vysvětluje ředitelka magistrátního odboru městské zeleně Kateřina Vaculová.
Dodává, že nově vzniklé lesní porosty, louky, polní cesty s alejemi, remízky i meze, které zatím nejsou v dosud schválených územních plánech, by měly vzniknout na úkor orné půdy."Je to jedna z největších priorit Prahy. V dnešní době je totiž intenzivní zemědělství v hranicích hlavního města nesmysl," podotýká radní pro oblast životního prostředí Miloš Gregar.
Úskalí vlastnictví
Myšlenka takzvaného "zeleného pruhu" se objevila již za první republiky. S konkrétním projektem také přišel před dvěma roky tehdejší primátor Jan Kasl."Jenže potom do příprav přišly povodně. Nyní, když jsou největší škody odstraněny, je znovu čas vrátit se k dlouhodobějším projektům," říká radní Gregar. "I před devadesátým rokem se s něčím podobným počítalo. To ale nebyl žádný problém s vlastnickými vztahy," vysvětluje Gregar.Právě složitost majetkoprávních vtahů je podle něho kamenem úrazu celého projektu."Kdyby nebylo tohoto zdržování, mohl by tu být prstenec již za několik let, takto je to ale otázka pro příštích třicet let," říká Gregar.
Stromy za plotem
Mnohým lidem se tak může zdát, že se projekt stále jen "rozjíždí", ale ve skutečnosti nic nevzniká.Přesto už letos na jaře v rámci tohoto projektu vznikl například les v Dolních Počernicích nebo i biokoridor mezi Kbely a Vinoří, který navazuje na oboru, jež vede k Satalicím."Je to pás zatím obehnaný plotem o šířce šesti set padesáti metrů," popisuje starosta Vinoře Jaroslav Krajl. Lidem tak dosud neslouží a ještě ani dlouho nebude.Podle starosty je možnost odstranění plotu otázkou patnácti až dvaceti let, než malé stromy vyrostou."Navíc osázení předcházely asi pětileté přípravy, kdy jsme získávali souhlasy vlastníků pozemků," říká starosta.Bude-li pás zeleně okolo Prahy vznikat touto rychlostí, naději na odpočinek v zeleném území budou mít lidé až někdy v polovině tohoto století.
Kudy pás povede?
I když pásu zeleně jeho tvůrci říkají prstenec, podle šéfky odboru městské zeleně prstenec nemůže a neměl být úplně jednolitý a nepřerušeně zelený. "Musí tudy procházet železnice, silnice nebo vodní toky. Přesto by to rozhodně měl být co nejpropojenější pás zeleně, který by mimo jiné měl umožnit prostupnost příměstské krajiny pro obyvatele i živočichy," říká Vaculová.Tím by se podle Vaculové měla zlepšit ekologická stabilita krajiny v okolí metropole, ale zároveň by se výrazně zlepšilo rekreační zázemí města."Dnes již máme přesně vymezený projekt v severovýchodním sektoru Prahy a určili jsme všechna katastrální území, jichž by se měl tento záměr týkat," říká Vaculová.Podle ní by to měla být oblast mezi hranicemi zastavěného území a hranicí hlavního města a území bývalých okresů Praha-východ a Praha-západ.
pátek 26.dubna 2024
