|
Šance - Jednotlivé adresáře - levé menu
|
|
|
|
Zemědělci z Vysočiny se do Unie těší
|
|
Kategorie: Zpravodaj - agris
|
|
datum: 15.8.2003
|
|
|
|
Evropská unie už není pro většinu zemědělců v kraji strašákem. Naopak, většina pěstitelů a chovatelů očekává přesná pravidla pro obchodování i poskytování dotací.
|
|
|
|
Evropská unie už není pro většinu zemědělců v kraji strašákem. Naopak, většina pěstitelů a chovatelů očekává přesná pravidla pro obchodování i poskytování dotací.
Evropská unie na dohled... bude to pro zemědělce v kraji zahrada Eden, nebo katastrofa?
Na úvod malý příklad: Stanislav Ležák z Dešova na Třebíčsku jezdí s kombajnem. Opouštět svůj obor nechce. Věří, že s evropskými dotacemi a kontrolou nad importovanými zemědělskými produkty bude lépe. "Budu kupovat pozemky. Chtěl bych zemědělství dělat, baví mě to," nerozmýšlí se muž.
Prognózy přežití zemědělců na Vysočině jsou různé, ale žádná z nich není příliš pesimistická. Sami zemědělci přitom většinou očekávají, že se vstupem do Unie se jejich podmínky zlepší.
Krajští politici zároveň upozorňují, že zemědělství bude muset projít proměnou - i proto, že vzhledem k počtu obyvatel je Vysočina krajem, kde se v tomto resortu živí suverénně nejvíce lidí.
Zemědělství zde podle statistických údajů dává obživu sedmnácti tisícům lidí, což je téměř dvanáct procent všech pracujících v regionu. Celorepublikový průměr přitom v tomto ukazateli vysočina převýšila o sedm procent.
Lidí v oboru bude v budoucnu méně
Jinými slovy: zaměstnanců v agrárním průmyslu by mělo být podstatně méně. To připouštějí i sami farmáři, ale přitom dodávají, že se budou snažit vyhýbat propouštění. "Družstva na vsích řeší i sociální politiku. Umím si například představit, že u nás v družstvu budeme mít o deset patnáct lidí méně. Ale ty lidi tam mám, protože pokud je propustím, skončí na úřadu práce," řekl předseda zemědělského družstva v Dešově na Třebíčsku a předseda zdejší Okresní agrární komory František Simandl.
Vstup do Evropské unie je pro většinu zemědělců v regionu něčím nikoli nepodobným naději trosečníka v moři ve formě blížící se záchranné lodi. "Zemědělství si tím jistě polepší. Je vidět, že když je vůči nám zemědělcům společnost nepřátelská, nakonec nám pánbůh pomůže," vyjádřil se předseda zemědělského družstva v Okříškách František Halásek.
Podobné šance zřejmě budou mít jak malí, tak i velcí farmáři, či zemědělské společnosti. Zatímco ti bohatší budu moci lépe investovat do modernizace vybavení tak, aby vyhověli přísným evropským normám, ti menší budou zase moci snadněji manévrovat a změnit svůj výrobní sortiment.
Atraktivní bude pravděpodobně produkce obilovin, řepky a chov hovězího dobytka, především dojnic, což jsou komodity, jejichž produkce nenarušuje krajinu. "Otázkou je drůbež a vepřové maso, to unie příliš podporovat nebude," soudí Simandl.
Modernizace bude nevyhnutelná, ale drahá
Zemědělci si slibují, že budou moci masivně využívat dotace, které Evropská unie agrárníkům poskytuje na investice do modernizace. Soukromí zemědělci si pro tento účel zřídili asociaci, která by měla mimo jiné mít na starosti administrativní vyřizování žádostí o dotace. "Budeme tam mít člověka, který se v předpisech Unie vyzná a bude pro nás tyhle věci dělat, abychom neklekli na nějakých formalitách," řekl soukromý zemědělec Arnošt Jakubec z Čenkova. Patří k zakladatelům okresní asociace soukromých zemědělců, která v kraji nyní sdružuje už 250 farmářů, kteří v průměru hospodaří na stovce hektarů půdy.
Konkurence se sedláci z Vysočiny nebojí. Věří, že dokážou vyrábět za stejné peníze jako kupříkladu zemědělci z Polska. Vadí jim přemíra předpisů, kterým musí vyhovět. Ne však kvůli Unii: převažuje mezi nimi názor, že vláda nařizuje přísnější normy, než platí v zemích Unie. Tyto normy paradoxně budou pro farmáře největší překážkou v tom, aby na evropském trhu obstáli.
"V zemědělských podnicích, které jsem v Unii navštívil, zdaleka nejsou tak přísná měřítka například na ochranu životního prostředí a na hygienu, které teď vláda uplatňuje s odůvodněním, že to tak chce Unie," soudí místopředseda parlamentního zemědělského výboru a třebíčský poslanec za KSČM Pavel Kováčik.
Považuje to je zásah do konkurenceschopnosti: zatímco zemědělec ve starých členských zemích Unie nemusí investovat do úprav, tuzemský zemědělec musí, a tudíž bude více ekonomicky zatížen.
Méně, ale šetrněji, krajina to žádá
Farmáři budou možná vyrábět méně, ale šetrněji ke krajině. A tak, aby to pro ně ještě bylo finančně únosné. "Zjevně už není třeba nadprodukce, ale jde spíš o to napasovat to na krajinu, aby bylo dobře pro ni i pro sedláka. Sedlák už teď dělá nejlevněji, jak může - maso se kupuje za ceny jak ze starých časů," podotkl jeden ze soukromých zemědělců z Telče, který se živí chovem dojnic.
Nekonečná řada nových norem
Povinností, které zemědělce v příštích měsících a letech čeká, je však celá dlouhá řada. Nyní musí například do konce roku chovatelé dojnic požádat o nové osvědčení, že mohou dodávat na trh mléko. Během té doby musí upravit své chovy a stáje tak, aby nové normě vyhověli. Předkladatelům žádosti o osvědčení budou změny ke zlepšení například hygieny ve stájích kontrolovat speciálně proškolení odborníci. "V případě pochybení farmáři hrozí, že nedostane osvědčení, a nebude pak moci prodávat vyráběné mléko. Tím v podstatě skončí. Půl roku je ale pro vyhovění všem normám krátká doba," brojí proti krátkým termínům Alena Brodinová z havlíčkobrodské okresní agrární komory.
Jiná opatření se týkají například zaručeného prostoru pro jeden kus dobytka ve stáji, úpravám míst, kde se zpracovává mléko, nebo způsobu ukládání hnoje.
Zemědělci na povětrnostně drsnější a kamenité Vysočině by měli být relativně mírně zvýhodněni: v rámci rozvoje venkova budou dostávat příplatek k dorovnání tržeb za horší výnosnost půdy. Problémy jim však způsobí zákaz skrmování masokostní moučky, který by měl díky existenci podobné normy v Unii od 1. listopadu platit i u nás. Zemědělci budou muset platit za likvidaci uhynulých zvířat kolem čtyř korun na kilogram hmoty.
Zemědělci: stát je papežštější než papež
Brodinová je skeptická, že se podaří českým zemědělcům požadovaným normám vyhovět. "Čeká nás mnoho nákladných opatření za účelem splnění všech podmínek EU a vůbec přitom nevíme, jestli dostaneme očekávaný rozsah podpor. Jsme v těchto případech mnohdy papežštější než papež, tedy přísnější, než vyžaduje EU vůči svým členským zemím," soudí Brodinová.
Velké problémy zřejmě způsobí vstup do Unie nejmenším zemědělcům, kteří mají jen několik kusů dobytka. Evropská unie totiž poskytuje podporu na chov krav bez tržní produkce mléka až od pěti kusů výše. "Malí chovatelé, kterých u nás vůbec není málo, potom na dotaci nedosáhnou a mohou být znevýhodněni," obává se Brodinová.
Drobní zemědělci budou mít potíže uspět na trhu zřejmě všeobecně. Není jisté, zda mlékárny budou v budoucnu ochotny od nich odebírat mléko, méně se jim bude vyplácet doprava dobytka na jatka. "Některé družstva už vyhlašují, že nemají zájem o malé dodavatele," upozornila Brodinová.
Kraj prý zemědělcům věnuje málo pozornosti
Posteskla si, že vedení kraje prozatím málo hlasy zamědělců slyší. "Neuvědomují si, že když zkrachují zemědělci, přibude zároveň v regionu nezaměstnaných se všemi dalšími dopady. Chybí nám znatelnější politická podpora. Kraj některé věci připomínkuje, ale chtělo by to ještě něco navíc," soudí ředitelka havlíčkobrodské agrární komory Brodinová.
Kraj to hodlá napravit: nyní chce vytvořit pracovní tým, který by měl působit při ekonomické radě kraje a problémy zemědělců spolu s nimi řešit. Jednou ze základních myšlenek však bude, jak zareagovat na skutečnost, že podstatná část obyvatel bude muset zaměstnání v zemědělství opustit.
"K přelivu do jiných činností bude muset dojít, ale ty činnosti by se měly odehrávat na venkově a zároveň by to nemělo být na úkor zemědělství například v jeho krajinotvorné funkci. Musí proto dojít ke kompenzaci na hospodaření, jak je obvyklé v západních zemích: že se platí třeba za údržbu trvalých travních porostů," naznačila zástupkyně krajského hejtmana pro regionální rozvoj Marie Černá.
Spasí turisté venkov Vysočiny?
Část zemědělců by se podle představ kraje měla uchytit v oblasti venkovského cestovního ruchu, jiní by mohli získat práci v malých výrobnách, které vzniknou v nevyužívaných zemědělských budovách.
Farmy na Vysočině loni chovaly přes dvěstě tisíc kusů skotu, z toho čtyřicet procent krav. Prodaly třicet tisíc tun živé váhy jatečného skotu a čtyřista milionů litrů mléka. Ve všech těchto ukazatelích Vysočina obsadila první příčku mezi tuzemskými kraji. Prodejem šedesáti tisíc tun živé váhy prasat kraj obsadil v celorepublikovém srovnání třetí místo. Pod průměrem zůstává v chovu drůbeže a v produkci vajec.
V rostlinné výrobě zaujímá Vysočina čelní pozici v pěstování brambor. Pochází odtud pětačtyřicet procent loňské celorepublikové produkce konzumních brambor, sadbových brambor se na Vysočině loni vypěstovalo dokonce pětašedesát procent. Kraj patřil také k největším pěstitelům řepky a zaujal páté místo mezi producenty obilí.
|
|
|
|
|
|
 |  |
[zobrazeno (0), přeposláno (0), tisknuto (0)]
|
|
|
Šance - Intranet - pravé menu
| Doprava |
 |
| Aktuality |
|
| Nepřehlédněte |
|
| Intranet "Šance" |
|
|
| novinky intranetu |
|
|
 |
|
|
|
|
|
 |
|
pátek 26.dubna 2024
