Konvent trápí nedostatek času
Příprava evropské ústavy bude zřejmě trvat déle, než se čekalo.
Datum, které si Evropa stanovila jako nejzazší termín pro přijetí společné ústavy, je ohroženo. Část Konventu, ústavodárného shromáždění Evropské unie, totiž tvrdí, že se práce na dokumentu protáhnou minimálně do října. Text měl být původně hotový letos v červnu.
O tom, jak obtížně bude sto pět členů Konventu hledat takové znění ústavy, které by vyhovovalo všem kandidátům i členům Evropské unie, svědčí reakce konventistů na úvodních šestnáct článků ústavního textu. K jejich první verzi, navržené prezídiem, se do včerejška sešlo 1038 pozměňovacích návrhů.
Shromáždění o nich bude v Bruselu debatovat dnes a zítra. Jeho předseda Valéry Giscard d'Estaing navíc předloží dalších osm nových článků.
Neshody kvůli času Už minulý týden se z Konventu ozývalo, že se dokončení ústavy do léta nestihne. "Úkol je enormně složitý. A času je málo," přiznal poslanec Evropského parlamentu a člen předsednictva Konventu Iňigo Méndez de Vigo.
Upozornil však, že by posunutí časového limitu a s ním spjatý "pocit uvolnění" mohly výrazně zpomalit pracovní tempo v přípravných skupinách i v plénu. "Dokument se proto pokusíme předložit ve stanoveném termínu," řekl.
Zastáncem delšího jednání je například Nizozemsko. Jeho vláda tvrdí, že členové shromáždění mají na formulování připomínek k ústavním článkům málo času.
V dopise adresovaném Giscardu d'Estaingovi Amsterdam požaduje, aby byla od nynějška "mezi předložením návrhu prezídia a dodáním výhrad nejméně dvoutýdenní pauza". U prvních šestnácti článků se konventisté museli vyjádřit do osmi dnů.
Jakákoliv zpoždění naopak odmítají Italové. Důvod? Premiér Silvio Berlusconi věří, že se historicky první ústava EU schválí na prosincovém summitu patnáctky v Římě.
Pokud se ale přípravné práce na jednotlivých článcích protáhnou, evropští státníci budou konečné znění ústavního dokumentu podepisovat jinde.
Na novou "římskou smlouvu", která by připomínala počátky evropské integrace z roku 1957, by si pak Italové museli dalších několik let počkat.
Neshody kvůli obsahu Časový harmonogram však zdaleka není jediným bodem, v němž se členové Konventu nemohou shodnout. Problémy mají i s tím, co by měla budoucí ústava EU obsahovat.
Mezi tisícovkou výhrad k prvním z celkem 250 až 300 ústavních článků jsou i návrhy, aby se v dokumentu objevila zmínka o Bohu. Zakotvení křesťanského odkazu, o nějž Giscarda d'Estainga před časem požádal také papež Jan Pavel II., podporuje například nejsilnější frakce v Evropském parlamentu - poslanci pravicové Evropské lidové strany.
Pro socialisty je naopak stěžejní, aby ústava posílila sociální rozměr evropské integrace. Jejich zástupci proto předložili 180 pozměňovacích návrhů. Připomenutí náboženského odkazu, prosazovaného křesťanskými demokraty, rozhodně odmítají.
Konventisté z Velké Británie, Švédska, Dánska a Irska zase protestují proti navrženému rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy. Nesouhlasí ani se zmínkou o federalismu.
Kromě rozdílných představ o budoucnosti unie navíc přípravu ústavy komplikuje irácká krize. Její text má obsahovat i definici společné zahraniční politiky unie, která před časem vážně utrpěla kvůli sporům Evropské unie o vojenský útok na Bagdád.
Hospodářské noviny 27.2.2003
sobota 4.května 2024
