Do Bruselu zamíří tisíce úředníků z kandidátských zemí
První konkursy na úřednické posty EU se mají v Praze konat letos na podzim.
Z bezmála pěti set občanů České republiky se do roku 2011 stanou úředníci Evropské komise. Po 1. květnu 2004, kdy do unie vstoupí desítka zemí střední a východní Evropy, začne v Bruselu pracovat také 279 Slováků, 489 Maďarů a 1341 Poláků. A to za mnohem vyšší platy, než jaké pobírají dnes.
Aparát roste a roste
Do osmi let komise zaměstná téměř tři a půl tisíce lidí z nových členských zemí EU. Důvod? "Po rozšíření vzroste počet obyvatel unie o dvacet procent, počet členských států o 66 procent a počet pracovních jazyků o 82 procent," vysvětluje komisař Neil Kinnock. Zvětší se tudíž i celý bruselský správní aparát. Stejně jako v dnešní patnáctce, i v budoucí evropské pětadvacítce bude počet úředníků z té které země záviset na počtu jejích obyvatel. Záležet bude i na tom, kolik má například Česká republika hlasů v Radě ministrů EU a kolik poslanců ji zastupuje v Evropském parlamentu.
Úředník nebo "auxiliar"?
O lukrativní místa v komisi se už dnes zajímají tisíce Středoevropanů a Východoevropanů. Konkursy na ně však zatím nezačaly. První kolo výběrových řízení na pozice tlumočníků a vysokoškolsky vzdělaných asistentů-úředníků (takzvaná třída A8) se má konat letos na podzim. "Aby se nikdo necítil diskriminován, nepořádáme konkursy v Bruselu, ale přímo v členských nebo v budoucích členských zemích EU," říká Irena Nováková z bruselského Úřadu pro výběr zaměstnanců (EPSO). Přihlásit se tak mohou i ti, kteří by si cestu do vzdálené Belgie nemohli z finančních důvodů dovolit. Přestože se první výběrová řízení na místa euroúředníků vypíšou nejdříve v březnu, o práci v institucích EU si mohli Češi zažádat už loni v listopadu. "Tehdy však nešlo o obsazení pozic úředníků, ale o nabírání jedné tisícovky takzvaných auxiliarů," upřesnila Nováková. Anglický výraz "auxiliary staff" se dá přeložit jako přechodný pomocný personál. Od úředníků se auxiliaři liší tím, že mají časově omezené smlouvy (většinou roční nebo půlroční) a nižší platy bez zvláštních příplatků a sociálních výhod. O tato místa se na přelomu roku přesto přihlásilo více než 25 tisíc lidí. Drtivá většina z nich pochází z deseti kandidátských zemí. Z České republiky přišlo 1867 žádostí, ze Slovenska dokonce šest tisíc. Vysoký počet přihlášených Slováků měla podle Novákové na svědomí masívní reklamní kampaň ve slovenských médiích. "V Česku se o místech pro přechodný pomocný personál dověděli jen ti, kteří sledují internetové stránky české mise v Bruselu, parlamentu nebo Delegace Evropské komise." I absolventka vysoké školy ekonomické a postgraduálu v Paříži pracuje v EPSO "jen" jako auxiliar. Až do vstupu Česka do EU totiž nemá na post euroúředníka nárok. Přesto je spokojená: "Jsme něco jako vlajkonoši Česka v EU," říká. Mnoho lidí má podle ní o lidech z východu Evropy předsudky. "A my se jim snažíme ukázat, že jsme stejní. Že se šestadvacetiletý Čech dnes v ničem neliší od stejně starého Francouze."
Za úspěch v konkursu lákavý plat
Stejně jako většina Čechů žijících v Bruselu (včetně zaměstnanců ministerstva zahraničí na misi Česka při EU), i Nováková se chce přihlásit do výběrového řízení na některý z úřednických postů pro budoucí členy Evropské unie. Pokud by uspěla například v konkursu na místo v komisi, čeká ji měsíční plat čtyři až šest tisíc eur (120 až 180 tisíc korun). Ze mzdy by musela odvést jen takzvanou komunitární daň. Komise svým úředníkům navíc nabízí speciální příplatky (kupříkladu na přestěhování do nového působiště nebo na děti a jejich vzdělávání). "Chystané konkursy v kandidátských státech však budou stejně přísné jako v současných členských zemích," upozorňuje komisař Kinnock. V zájmu EU i kandidátů podle něj je, aby do komise od května 2004 nastoupil co nejkvalitnější personál. Téměř tři a půl tisíce úředníků z nových členských zemí doplní přes 20 tisíc lidí, kteří v kancelářích komise pracují dnes.
Hospodářské noviny 20.2.2003
středa 8.května 2024
