Neprojde EU? Opakování za dva roky
Když občané Evropskou unii odmítnou, zůstaneme zřejmě asociovanou zemí. Kdybychom hlasovali o vstupu do Evropské unie, bylo by podle výzkumu CVVM pro šedesát šest procent obyvatel. Co by se však stalo ve chvíli, kdy by sedmnáct procent lidí změnilo názor a Češi by v červnu vstup odmítli?
Zcela do detailů se to popsat nedá - předpis, který by říkal, co by se v takovém případě mělo dít, neexistuje. "Takové pravidlo ani existovat nemůže, protože záleží na podmínkách každého státu," vysvětluje Karel Borůvka, tiskový mluvčí Ministerstva zahraničí.
Jedno však podle expertů jasné je -- pracně vypracované české pasáže přístupové dohody by byly z dokumentu vymazány.
Hospodářství by zřejmě v Evropě zůstalo
Pokud by občané v referendu rozhodli, že do EU vstoupit nechtějí, mohlo by být nové referendum vypsáno nejdříve za dva roky.
Ministerští úředníci a lidé, kteří se kolem asociační dohody pohybují, se shodují v tom, že bychom patrně zůstali členy evropského hospodářského prostoru.
"Pravděpodobně bychom zůstali nadále asociovaným členem EU, kterým již jsme, a i nadále bychom měli vzájemně blízké vztahy," říká mluvčí Borůvka.
Ve společném hospodářském svazku zůstalo například Norsko, jehož obyvatelé unii odmítli dokonce dvakrát, v roce 1973 a v roce 1994. "Severské země byly k Evropské unii poněkud odtažité a obecně vstupovaly do společenství poněkud později," říká k tomu politolog Tomáš Lebeda. "Ale pokud vím, i Norsko nyní zjišťuje, že by vstup do unie mohl být pro ně zajímavý," dodává.
Po případném opakovaném referendu za dva roky - a pokud by Česká republika změnila názor - by mohla proběhnout zkrácená přístupová jednání. "Přibližování" k unii by pak zřejmě následovalo v dalších dvou letech. Česko by pak do Evropské unie vstupovalo spolu s Bulharskem a Rumunskem v roce 2007.
"Legislativně jsme se unii velmi přiblížili, proto by vyjednávání nemusela být tak dlouhá a složitá, jak tomu bylo nyní," říká jeden z ministerských úředníků, který nechce být jmenován, protože nemá pověření hovořit s novináři. "Záleží ovšem na tom, nakolik by se evropská legislativa za tu dobu od nás odlišila. Pokud by občané rozhodli, že do unie jít nemáme, bylo by to potom v každém případě pro stát problematické," dodává.
O výsledku rozhodne, kolik budou lidé vědět
Zamítnutí vstupu by podle expertů každopádně pozici Česka nepomohlo. "Zůstali bychom izolovaným ostrovem uprostřed členů unie," míní politolog Lebeda. "Předpokládám totiž, že většina okolních států referendum odsouhlasí. V každém případě bychom museli přizpůsobovat unii svoji legislativu, tak, jak ji přizpůsobujeme nyní. Nic jiného by nám totiž nezbývalo. Ale připravili bychom se o možnost ovlivňovat evropskou politiku zevnitř," dodává politolog.
Podobně to vidí i mluvčí diplomacie. "Izolací bychom si dlouhodobě hospodářsky uškodili," míní Borůvka.
Právě práce jeho úřadu však podle odborníků bude pro výsledek klíčová - zejména to, jak zvládne informační kampaň, která má referendu předcházet.
"Úskalí referenda je zejména v tom, že lidé mají málo informací. Pokud si chceme zajistit hlasy pro vstup, nelze tak činit pouze kampaní, ale masivní osvětou, ve které bude stát jasně vysvětlovat, jaká pozitiva a jaká negativa náš vstup do EU přinese," míní Lebeda.
Kampaň propagující začlenění do EU má stát 200 miliónů korun. Stát ji chce rozdělit do několika fází, vrcholit by měla v týdnech před 15. červnem, kdy má dvoudenní referendum začít.
Jak se k Evropské unii staví Češi, Poláci a Maďaři (v %)
účast v referendu spíše ano určitě ano
Česko 79 42
Polsko 73 63
Maďarsko 77 67
jak by dopadlo hlasování pro proti
Česko 66 23
Polsko 74 18
Maďarsko 70 18
Hospodářské noviny 28.1.2003
pátek 26.dubna 2024
