Dánský premiér naznačuje, že EU vylepąí podmínky rozšíření unie
Předseda dánské vlády Anders Fogh Rasmussen se včera na tiskové konferenci v Evropském parlamentu ve Štrasburku nechal vyprovokovat novinářskými dotazy k nečekanému prohlášení. Naznačil, že balíček finančních návrhů pro závěrečnou fázi vyjednávání s desítkou kandidátských zemí by přece jen mohl přinést určité zlepšení pro novice včetně Česka.
Předtím Rasmussen stejně jako komisař Günter Verheugen opakoval, že celkový finanční rámec pro rozšíření, jak vyplynul z rozhodnutí patnáctky v Berlíně v roce 1999 a naposledy letos v říjnu v Bruselu, "nemůže být předmětem vyjednávání".
Verheugen včera ve Štrasburku médiím též naznačil, že se však tato tvrdošíjnost Bruselu nemusí týkat případné vstřícnosti u finančních toků ve prospěch kandidátů, stejně jako při určení podstatně vyšších výrobních kvót pro farmáře z našeho regionu. Od nich se úroveň většiny plateb pro zemědělce bude odvíjet.
Dánský premiér oznámil, že jménem patnáctky předloží "velmi brzy" každému z kandidátů jednotlivě nové nabídky, dohodnuté s Evropskou komisí. Je si dopředu jist, že je přitom "příjemně překvapí". Podrobnosti přirozeně nesdělil. "Nevyjednáváme před zraky veřejnosti," vysvětlil Verheugen, proč byl také on skoupý na slovo.
Komisařka pro rozpočet Michaele Schreyerová nicméně naznačila v kuloárech více. Ve Štrasburku nejprve lobbovala mezi novináři pro posun data vstupu na 1. květen 2004. V tomto kontextu poznamenala: "Kandidátům to přijde k duhu, nebo» za první čtyři měsíce by mohli na členských příspěvcích ušetřit 1,5 miliardy eur."
Německým médiím dále upřesnila, že potenciální čistí plátci do rozpočtu unie z řad kandidátů - Česko, Slovinsko, Malta a Kypr - by tak jako tak potřebovali pro rok 2004 vyrovnání přeplatku, aby na členství nedopláceli. "Jenže by to mohla být místo plánovaných 800 miliónů eur jen zhruba polovina," dodala.
Rasmussen varoval jak stávající členy EU, tak kandidáty, aby nezatěžovali agendu klíčového summitu technickými otázkami. Poukázal na to, že vrcholná schůzka se schází už za pouhých 23 dnů v Kodani (12. - 13.prosince), což od obou stran vyžaduje nasadit při vyjednávání k "závěrečnému spurtu".
Jako hostitel nechce už na jednacím stole vidět žádné detaily o přímé pomoci zemědělcům nebo o výrobních kvótách. "V úvahu připadá jen posouzení celkových politických problémů, jež se týkají všech," vysvětlil. Na přímý dotaz řekl dánský premiér, že stoprocentní jistotu přijetí do EU v roce 2004 mohou dostat v Kodani jen ty státy, které úspěšně ukončí jednání. "Věřím, že jich bude deset, ale zaručit to nikomu nemohu," prohlásil opatrně.
Debaty o rozšíření EU se na půdě Evropského parlamentu poprvé zúčastnily dvě stovky poslanců a senátorů z kandidátských států. Kromě předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD) vystoupil v debatě předseda ODS a poslanec dolní komory Václav Klaus.
Hospodářské noviny 20.11.2002