Průměrný reálný příjem na zaměstnance v zemědělském sektoru v zemích Evropské unie loni klesl o 5,6 procenta. To znamená zásadní obrat proti roku 2004, kdy se průměrný příjem naopak o 6,3 procenta zvýšil. Informoval o tom statistický úřad Eurostat. Zcela odlišná situace ale panuje v České republice. Za poklesem příjmů na zaměstnance stojí především celkově klesající příjmy v celém odvětví, které se reálně snížily o 7,9 procenta. Vstupní náklady na práci v tomto odvětví sice o 2,4 procenta klesly, což mělo příznivý vliv, ale na zastavení poklesu celkových příjmů odvětví to nestačilo.
Pokles příjmů odráží také snížení celkové výroby v sektoru o 4,8 procenta, vyjádřeno v reálných výrobních cenách. Vstupní náklady se snížily pouze o 1,9 procenta, zatímco reálná hodnota subvencí bez vlivu daní vzrostla o 1,6 procenta. Vývoj příjmů byl v jednotlivých zemích unie nejednotný a příliš nezáleželo ani na tom, zda jde o nové členské země nebo o původní státy "patnáctky". Největší pokles příjmů zaznamenalo Portugalsko, ale hned za ním bylo Slovensko.
Česká republika byla ve skupině zemí, kde se příjmy zvyšovaly. Největší nárůst příjmů na jednoho zaměstnance v zemědělském sektoru měla Litva. Tam se příjem proti roku 2004 zvýšil o 24,6 procenta a za pět let jsou příjmy více než dvojnásobné. V Česku se příjmy zvýšily o 12,6 procenta, ale od roku 2000 vzrostly jen o 13,1 procenta.
Index příjmů, který má základ 100 v roce 2000, poskytuje lepší srovnání. Z něj lze například zjistit, že zatímco v Česku příjmy na zaměstnance v zemědělství příliš nevzrostly, v jiných nových členských zemích unie je růst mnohem výraznější. V Lotyšsku je index na 243,1 bodu, takže příjmy se za pět let více než zdvojnásobily.
Nejhůře v pětiletém období dopadl Kypr, kde se hodnota indexu loni snížila na 75,2 bodu. Příjmy na zaměstnance v zemědělském sektoru tam tudíž byly jen na třech čtvrtinách hodnoty roku 2000. O mnoho lépe nevychází ani Řecko, Itálie nebo Francie.
pátek 19.dubna 2024
