Vláda dnes nerozhodla o návrhu ministerstva zemědělství na stavbu dvou státních sil se souhrnnou kapacitou 100.000 tun pro ukládání obilí z intervenčního nákupu. Materiál vzal kabinet na vědomí, řekla mluvčí vlády Lucie Orgoníková. Podle ministerstva zemědělství se má o věci rozhodnout v září. Státní rozpočet by tato investice přišla dle odhadů na 200 až 250 milionů korun. MZe argumentuje tím, že nedostatek využitelných skladů komplikuje intervenční nákup, odčerpávající přebytky z trhu. Podle soukromých skladovatelů jsou naopak státní sila nadbytečná.
MZe již loni v říjnu předložilo návrh na stavbu sil s kapacitou 300.000 tun, kabinet ale projednávání přerušil. Nyní resort předložil upravený návrh s tím, že stavbu nových skladů doporučuje i zpracovaná studie společnosti Deloitte and Touche. Z jejích závěrů podle MZe vyplývá, že ČR nemá zabezpečeny dostatečné skladovací prostory pro intervenční zásoby obilovin. Státní sila mají také snížit závislost intervenčního nákupu na soukromých skladech. V nich zatím Státní zemědělský intervenční fond ukládá nakoupené obilí za poplatek. Začátek výstavby státních skladů MZe předpokládá v roce 2007.
Podle předsedy představenstva Českomoravského sdružení organizací ZZN Zdeňka Kubisky je ale stavba nových kapacit zbytečným státním výdajem. Sdružení podle něj po diskusi o problémech intervence v roce 2004 připustilo, že SZIF nemá dost kapacit pro dlouhodobé skladování. Největší majitelé sil, Agrofert a Agropol, proto nabídli intervenčnímu fondu pronájem skladů o kapacitě až 500.000 tun na pět až 20 let. Další kapacity by komerční provozovatelé mohli nabídnout v klasickém období od žní do žní.
Státní sklady navíc přebytky obilí neřeší a peníze by bylo lepší investovat do podpory spotřeby obilí, například v programu biopaliv, soudí Kubiska. Z Záměr MZe vznikl zejména jako reakce na problémy po předloňské rekordní úrodě obilí, kdy intervenční nákup obilí vázl právě na nedostatku volných skladů a část plodin se musela se stamilionovými náklady odvážet do skladů v zahraničí. Někteří zemědělci si přitom stěžovali na nefunkčnost intervence a pokles výkupních cen.
Podle údajů MZe se běžný přebytek produkce obilí pohybuje mezi 600.000 až 800.000 tun. Předloni ale vlivem rekordní sklizně dosáhl dvou milionů tun a za loňský rok, kdy byla produkce také vysoká - 7,7 milionu tun, se odhaduje na 1,4 milionu tun. MZe přitom i v následujících ročnících čeká sklizeň blížící se osmi milionům tun obilí a spíše vyšší přebytky, než bylo v minulosti obvyklé.
V postoji ke státním silům nejsou jednotní ani samotní zemědělci. Agrární komora záměr podle prezidenta Jana Veleby podporuje. Naopak Asociace soukromého zemědělství nápadu moc nefandí. Náklady kolem 250 milionů korun jsou podhodnocené a větší podpora by měla směřovat spíš do stavby skladů u samotných zemědělců, uvedl předseda ASZ Stanislav Němec. Hlavně by se ale mělo řešit využití přebytků obilí, hlavně na nepotravinářské účely, dodal.
pátek 19.dubna 2024
