Krušné hory na Mostecku jsou ohroženy větrnými katastrofami stejně jako slovenské Tatry. Smrk je totiž hlavní dřevinou krušnohorských lesů, dalším fenoménem jsou stárnoucí porosty. Vyplynulo to ze sdělení mluvčího Lesů ČR Lubomíra Šálka. "Při takových rychlostech větru, jaké byly v Tatrách, se stírá rozdíl mezi smrkem a ostatními dřevinami, co se týká jejich statické stability," míní Lubomír Šálek.
Obnova lesů hospodáři, Lesy ČR, je tvořená ze 40 procent listnáči a 60 procent jehličnany. Postupně se tedy snižuje zastoupení jehličnanů, což může lesy ochránit. "Zdůrazňuji nezastupitelnost smrku jak z ekonomického pohledu, tak z jeho přirozeného rozšíření ve vyšších a horských polohách ČR," doplnil tiskový mluvčí.
Po mniškové kalamitě ve dvacátých letech minulého století byly zakládány porosty převážně smrkové. Ty jsou v současné době vyššího věku. To znamená, že jsou zranitelnější. Riziko katastrofy tedy trvá. "Současná obnova nepředpokládá těžbu na rozsáhlých územích, lesní zákon povoluje pouze holoseč do jednoho hektaru," přiblížil mluvčí lesů.
Krušné hory se musí vypořádat ovšem ještě s jedním fenoménem. "Porosty náhradních dřevin, které byly vysázeny na plochách zničených emisemi, stárnou, začínají se rozpadat a bude nezbytné je obnovit," pokračoval Šálek. I obnova bude směřována na smrk. Ten je v Krušných horách dřevinou původní. "Samozřejmě Lesy ČR nehodlají vytvářet rozsáhlé smrkové stejnověké monokultury, porosty budou sice s převahou smrku, ale doplněné o listnáče," upřesnil Lubomír Šálek.
Buk, javor i jeřáb se objeví v těchto obnovených lesních porostech. Také jednotlivé porosty či jejich části budou odděleny zpevňujícími pruhy. "Ani taková opatření ale nezaručí odolnost," řekl mluvčí.
Podle Šálka může problém nastat paradoxně i u porostů listnatých dřevin. "Lesníci v Krušných horách obhospodařují i bučiny vysokého věku. Jejich odolnost proti bořivému větru klesá. Proto je nutné tyto porosty těžit a obnovovat a nikoliv šetřit, jak je někdy ochranou přírody požadováno," dodal Lubomír Šálek.
"Vylomený zdravý buk jsem ještě neviděl. Jeho kořenová skladba je taková, že se málokdy vyvrátí," uvedl Deníku Mostecka Luboš Motl, který provozuje environmentální služby a zabývá se ochranou přírody. Na okrajích bučin jsou dlouhověcí jedinci, kteří chrání ostatní stromy před větrem a dalšími vlivy počasí. "Pokud se odtěží, vystaví se tím ostatní stromy nepřízni," doplnil Motl.
čtvrtek 25.dubna 2024
