Deprecated: Function session_register() is deprecated in /var/www/html/cab/jz/_head.php on line 12 Deprecated: Function session_register() is deprecated in /var/www/html/cab/jz/_head.php on line 13 Deprecated: Function split() is deprecated in /var/www/html/cab/jz/counter/counter.php on line 17 Deprecated: Function split() is deprecated in /var/www/html/cab/jz/counter/counter.php on line 18 Šance pro jihozápad
 středa 13.prosince 2017   přihlásit se   nápověda   

O nás!   Zpravodaj   Projekty   Rukověť starosty   Přehled subjektů   Spolup. sdružení   Komerční firmy   Kontakt   Odkazy  

home         Žeryk
Šance - Jednotlivé adresáře - levé menu

jz.cz

 Menu  
 Počet přístupů  

celkem přístupů: více o počtech přístupů...
 160161 
 Kontakt  

Šance pro jihozápad
Klenčí p. Č. 118
345 34 Klenčí pod Čerchovem

tel/fax: 379 794 511
mail:sance@jz.cz http:www.jz.cz

 Partneři  


Komerční banka, a.s.
Komerční banka a.s.


CompAct Bohemia s.r.o.
CompAct Bohemia s.r.o.


AgAkcent s.r.o.
AgAkcent s.r.o.



Drůbežářský závod Klatovy a.s.
Drůbežářský závod Klatovy a.s.



Perri

 Doporučujeme  

    Zpravodaj - agris



Do Krušných hor se vracejí stromy. Přežijí?

 Kategorie: Zpravodaj - agris

datum: 29.3.2005
V Dlouhé Louce v Krušných horách se pro návštěvníky otevírá zdánlivě běžný pohled: na svazích na obou stranách obce roste hustý, zelený les. "Tohle všechno bylo rezavé," upozorňuje ovšem Čeněk Melcr z teplického inspektorátu státního podniku Lesy České republiky a rozmáchne se směrem ke vzrostlým smrkům v okolí vsi. Před devíti lety to vypadalo, že stromy u Dlouhé Louky nemají šanci přežít a čeká je stejný osud jako jiné smrky v sedmdesátých a osmdesátých letech - nejprve jim zhnědne jehličí a pak úplně uschnou. Jenže se stal "zázrak". Les se vzchopil a teď na něm není takřka poznat, že v polovině devadesátých let byl krok před smrtí.

V Dlouhé Louce v Krušných horách se pro návštěvníky otevírá zdánlivě běžný pohled: na svazích na obou stranách obce roste hustý, zelený les. "Tohle všechno bylo rezavé," upozorňuje ovšem Čeněk Melcr z teplického inspektorátu státního podniku Lesy České republiky a rozmáchne se směrem ke vzrostlým smrkům v okolí vsi. Před devíti lety to vypadalo, že stromy u Dlouhé Louky nemají šanci přežít a čeká je stejný osud jako jiné smrky v sedmdesátých a osmdesátých letech - nejprve jim zhnědne jehličí a pak úplně uschnou. Jenže se stal "zázrak". Les se vzchopil a teď na něm není takřka poznat, že v polovině devadesátých let byl krok před smrtí.

Smrky u Dlouhé Louky nejsou jediné, které senzačně přežily. Tehdy, na přelomu let 1995 a 1996, kdy se už zdálo, že krušnohorské lesy mají své nejhorší období dávno za sebou, najednou začaly usychat stromy na tisících hektarech.
"Dřív to býval běžný pohled. Pamatuju si, že stromy byly rezavé každé jaro," říká Melcr, krušnohorský rodák. I vedení státních Lesů hovořilo na jaře 1996 o ekologické katastrofě a přirovnávalo ji k dobám největší devastace Krušných hor před rokem 1989. Jenže pak se mnohé stromy zase zazelenaly.
"Ty nejhorší obavy se skutečně nenaplnily, většina stromů se zachránila," potvrzuje František Vohralík, ředitel Městských lesů Chomutov. "Jak je to možné? No, je to příroda," dodává.

První vystřízlivění

Přelom roku 1995 a 1996 přineslo i tak první vystřízlivějí a větší opatrnost do obnovy krušnohorských lesů.
V první polovině devadesátých let se zdálo, že rychlé obnově hor zdevastovaných kyselými dešti už nestojí žádná zásadní překážka: elektrárny, chemičky a další podniky postupně dostávaly filtry na zachycování síry a dalších škodlivin a koncentrace nebezpečných látek v ovzduší klesaly.
V roce 1994 dokonce vznikl plán, podle něhož měly být do šedesáti let navráceny do Krušných hor původní dřeviny, které byly v minulých letech zlikvidovány jedovatými imisemi.

Jenže pak přišlo vystřízlivění. Tuhá zima, "příznivý" směr větru z průmyslových zón v podkrušnohoří a námraza, která uzavřela škodliviny na větvích stromů, poškodily desítky tisíc hektarů smrkových porostů.
"Každý si myslel, že už se lesy budou jenom zlepšovat, ale stačila jedna zima a naráz se to změnilo," řekl tehdy vedoucí Lesní správy v Janově Jiří Spáčil, který v Krušných horách pracoval třicet let.
Jenže nejčernější scénáře se nenaplnily: původní jehličí sice uschlo a opadalo, ovšem postupně začalo narůstat nové a stromy se zase začaly probírat k životu. Za pár let byla většina zasažených porostů opět zelená.
"Ty smrky přežily," dodává Čeněk Melcr z teplického inspektorátu státních Lesů.

Obnova za miliardy

Deset let po "ekologické" katastrofě vysazují lesáci v Krušných horách opět původní stromy: smrk ztepilý, buk, javor a jedli. Přežijí?
"V posledních deseti letech se životní prostředí natolik zlepšilo, že je opět možné vracet do přírody původní druhy dřevin," je přesvědčen Jan Ferkl, ředitel teplického inspektorátu státních Lesů. Ve východní částí Krušných hor vysází lesáci každoročně tři sta až pět set hektarů nového lesa. Ovšem náhradní dřeviny, které mají připravovat půdu pro návrat původních stromů, zabírají ve vyšších nadmořských výškách ještě přibližně dvacet tisíc hektarů.

K návratu k původním krušnohorským stromům nutí lesáky i současný stav náhradních porostů, například břízy, která zde byla vysévána především v osmdesátých letech. Už devátým rokem totiž odumírá. Bříza má přitom pověst stromu, který vydrží vše.

"Usychají a jejich stav se stále zhoršuje," konstatuje Čeněk Melcr z teplického inspektorátu. Jedna zatím nepublikovaná výzkumná práce, která se zabývá krušnohorskými lesy, navíc varuje před tím, že by do dvaceti let mohla z tamních hřebenů zmizet i další klíčová náhradní dřevina - smrk pichlavý.
To, že lesáci v Krušných horách vysazují původní stromy, ovšem neznamená, že by podmínky pro jejich růst byly ideální. Ačkoli ovzduší už zdaleka není prosyceno sírou jako dřív, půda se z "masáže" od kyselých dešťů vyrovnává mnohem pomaleji. Stále je v ní dost škodlivin. Dřeviny pak mohou být oslabené a hůře odolávat například škůdcům, anebo i mírně zvýšeným koncentracím škodlivin v ovzduší.

"Víme, že nehospodaříme v normálním prostředí," říká ředitel Ferkl. Krušnohorské lesy nadále patří k nejvíce postiženým porostům v republice i celé Evropě. Proto státní Lesy jednají s Ministerstvem zemědělství a oběma lesnickými fakultami v Praze a Brně o vypracování studie, která by lesákům pomohla v tom, co s krušnohorskými porosty dělat dál.
"Potřebujeme například znát, jakým tempem máme nové stromy vysazovat, v jakém rozsahu, jaká jsou omezení kvůli kvalitě ovzduší či půdy," poznamenává Ferkl.
Skutečně zdravý, smíšený les ovšem v Krušných horách bude vznikat desítky let a vyžádá si to miliardy korun. Už teď dávají Lesy i stát na obnovu lesa stovky miliónů korun ročně. Jen vápnění a hnojení lesní půdy stojí desítky miliónů.

Přemnožená zvěř

Několik desítek mladých smrčků, které rostou u silnice na hřebenu Krušných hor, vypadá jako velké štětky na nádobí. Místo dlouhých větví mají krátké, jakoby zakrslé větvičky. Jen na vrcholku mají větve normální velikost.
"Protože tam už nedosáhne jelení zvěř," vysvětluje ředitel Ferkl a sklání se k malému buku, který roste mezi smrčky. "Vidíte? Za rok vyrostl tak o dva tři centimetry. Normálně by to bylo až o půl metru. Jenže ho stále poškozuje zvěř."
Přemnožená jelení zvěř, která okusuje a poškozuje stromy, patří nyní podle Ferkla mezi hlavní příčiny, proč se nedaří rychleji obnovovat krušnohorský les. "Podle našich odhadů je únosný stav zvěře překročen pětkrát až desetkrát," tvrdí Ferkl.

Teplický inspektorát se loni dohodl s nájemci svých honiteb, aby výrazně zvýšili plán lovu. V lesních správách Klášterec a Litvínov, kde jelení zvěř poškodila nejvíce stromků, by tabulkový stav měl být 472 kusů. Myslivci zde od srpna do ledna ulovili asi 2600 laní a jelenů.
"A teď se podívejte na tohle," ukazuje Ferkl několik fotografií z počátku března. Je na nich více než stohlavé stádo jelení zvěře.
"S odstřelem se musí pokračovat," dodává Ferkl.

 


   [zobrazeno (0), přeposláno (0), tisknuto (0)]

Šance - Intranet - pravé menu

jz.cz

 Doprava  
 Aktuality  
 Nepřehlédněte  
 Intranet "Šance"  
 (c) 2000-2017 Šance pro jihozápad aktualizace:  13.11.2008 10:03:08