Deprecated: Function session_register() is deprecated in /var/www/html/cab/jz/_head.php on line 12 Deprecated: Function session_register() is deprecated in /var/www/html/cab/jz/_head.php on line 13 Deprecated: Function split() is deprecated in /var/www/html/cab/jz/counter/counter.php on line 17 Deprecated: Function split() is deprecated in /var/www/html/cab/jz/counter/counter.php on line 18 Šance pro jihozápad
 středa 18.října 2017   přihlásit se   nápověda   

O nás!   Zpravodaj   Projekty   Rukověť starosty   Přehled subjektů   Spolup. sdružení   Komerční firmy   Kontakt   Odkazy  

home         Žeryk
Šance - Jednotlivé adresáře - levé menu

jz.cz

 Menu  
 Počet přístupů  

celkem přístupů: více o počtech přístupů...
 160161 
 Kontakt  

Šance pro jihozápad
Klenčí p. Č. 118
345 34 Klenčí pod Čerchovem

tel/fax: 379 794 511
mail:sance@jz.cz http:www.jz.cz

 Partneři  


Komerční banka, a.s.
Komerční banka a.s.


CompAct Bohemia s.r.o.
CompAct Bohemia s.r.o.


AgAkcent s.r.o.
AgAkcent s.r.o.



Drůbežářský závod Klatovy a.s.
Drůbežářský závod Klatovy a.s.



Perri

 Doporučujeme  

    Zpravodaj - agris



Vstup ČR do EU v praxi: evropské číslo tísňového volání na linku 112

 Kategorie: Zpravodaj - agris

datum: 6.9.2004
Listina základních práv a svobod, která je podle čl. 3 Ústavy ČR součástí ústavního pořádku České republiky, říká: „Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.“ Další zákony ČR tato práva a svobody dále upřesňují a rozšiřují. Je jistě logické, že mezi ně patří i právo na dovolání se pomoci v případě nouze.

Listina základních práv a svobod, která je podle čl. 3 Ústavy ČR součástí ústavního pořádku České republiky, říká: „Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.“ Další zákony ČR tato práva a svobody dále upřesňují a rozšiřují. Je jistě logické, že mezi ně patří i právo na dovolání se pomoci v případě nouze.

Cílem tohoto článku ale není vyjmenovat všechny souvislosti zakotvení práva na dovolání se pomoci v našem právním řádu. Namísto toho bych chtěl přejít od poněkud nezáživných liter zákona k praktické realizaci k vysvětlení toho proč, kým a jak je tato činnost zabezpečována. Je totiž třeba si uvědomit, že občan v nouzi většinou potřebuje konkrétní, odborně erudovanou pomoc v pokud možno co nejkratší době. Případné právní souvislosti a nastalé subjektivní či objektivní nedostatky řeší až následně.

Není tomu tak dávno, co celá euroatlanická civilizace, ale i další státy světa oslavily vstup do nového, již třetího tisíciletí našeho letopočtu. V této souvislosti se mluvilo (a stále mluví) o fenomenálním nástupu informačních technologií a o jejich rozhodujícím vlivu na veškeré lidské konání. Jejich vliv je dnes již takový, že si bez přítomnosti informačních technologií život ani představit nedovedeme, de facto jim svěřujeme stále větší odpovědnost a jsme na nich čím dál závislejší. Tento trend se v neztenčené míře týká i tísňových volání. Zákony České republiky, směrnice Evropské unie i další normy vymezují právní rámec existence této služby, při její praktické realizaci se však čím dál více svěřujeme do „rukou“ informačních technologií. Ty nám požadovanou pomoc (službu) zprostředkují, přičemž na jejich kvalitě a spolehlivosti závisí mnohdy záchrana lidského života a zdraví i ochrana majetku, tedy statků, jejichž ochrana je garantována zákonem.

Na tomto místě bych rád uvedl, že se již téměř tři roky zabývám problematikou nasazení tísňových volání na linku 112 u Hasičského záchranného sboru ČR. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie totiž vláda ČR stanovila úkol kvalitativně povýšit tuto službu, a to i nad rámec v Evropě běžně používaných technologií a právě tento systém, linka 112, beze zbytku reflektuje výše zmíněnou myšlenku o technologiích třetího tisíciletí.

Systém tísňových volání v ČR po roce 2000 z pohledu platné legislativy

Podle zákona o telekomunikacích (zákon č. 151/2000 Sb.) se tísňovým voláním rozumí „bezplatná volba čísel, která jsou stanovena v číslovacím plánu a uvedena v telefonních seznamech a která je nutno pro záchranu lidských životů, zdraví nebo majetku zpřístupnit“. K těmto číslům je garantován bezplatný a nepřetržitý přístup, bez použití mincí či karet. Poskytovatel veřejné telefonní služby je povinen svým uživatelům bezplatně umožnit tísňová volání včetně případného přesměrování hovorů tísňového volání v rámci integrovaného záchranného systému. Integrovaným záchranným systémem se pak rozumí jeho základní složky - Hasičský záchranný sbor České republiky, zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky.

V České republice jsou v současné době provozovány následující linky tísňových volání:

· a) 150, 112 Hasičský záchranný sbor

· b) 158 Policie České republiky

· c) 155 Zdravotnická záchranná služba

· d) 156 Městské policie

Z výše uvedených linek tísňového volání mají celorepublikovou platnost, tj. lze se na ně dovolat v libovolné lokalitě České republiky, následující: 112, 150, 155, 158.

Stávající telekomunikační zákon ukládá držitelům telekomunikační licence, pokud jim byla uložena povinnost poskytovat univerzální službu, poskytovat složkám integrovaného záchranného systému identifikační údaje o účastnících veřejné telefonní služby. Tyto údaje musí obsahovat jméno, příjmení, adresu a účastnické číslo, popřípadě i obchodní jméno, sídlo či místo podnikání, a to v dohodnuté formě, s označením účastníků, kteří výslovně vyloučili uveřejnění v telefonním seznamu nebo pro účely informační služby. V případě tísňového volání z koncového zařízení veřejné nepevné (mobilní) telekomunikační sítě obsahují i polohu koncového zařízení, umožňuje-li to telekomunikační síť. Kromě toho musí držitel licence bezplatně připojit a provozovat koncové body určené pro příjem tísňových volání na příslušných pracovištích základních složek integrovaného záchranného systému.

Tísňová volání na linku 112 z pohledu legislativy Evropské unie

Základní východiska k zavedení jednotného evropského nouzového volacího čísla lze nalézt v rozhodnutí Rady z 29. 7. 1991 (91/396/EHS). Rada v tomto rozhodnutí v podstatě shrnula všechny problémy pramenící z rozdílných národních legislativ jednotlivých členských zemí Společenství v oblasti dovolání se pomoci v nouzi a konstatovala, že:

· telefon představuje nejlepší prostředek k dosažení nouzových služeb všeho druhu,

· jsou k dosažení nouzových služeb všeho druhu využívána ve členských státech různá telefonní čísla,

· důsledkem těchto rozdílů je vznik problémů při navazování kontaktu s příslušnými službami občany, kteří čelí nouzovým situacím v jiných členských státech,

· podstatný nárůst jak soukromých, tak i obchodních cest v rámci Společenství vytvořil potřebu zavedení jednotného evropského nouzového volacího čísla,

· zavádění pokročilých telekomunikačních infrastruktur představuje jedinečnou příležitost pro zavedení jednotného evropského nouzového volacího čísla vedle již existujících národních nouzových volacích čísel.

Současně bylo konstatováno, že proces zavádění jednotného evropského nouzového volacího čísla je proces dlouhodobý a finančně náročný, přičemž jednotlivé členské státy mají v tomto procesu rozličné výchozí podmínky. K tomu pak Rada přijala rozhodnutí, které lze stručně shrnout takto:

· 1. Členské státy zajistí zavedení čísla 112 ve svých veřejných telefonních sítích i ve svých budoucích digitálních sítích integrovaných služeb, a to souběžně s již existujícími národními nouzovými čísly.

· 2. Jednotné evropské nouzové volací číslo bude ve všech zemích zavedeno nejpozději k 31. prosinci 1992 s výjimkou účinnosti tam, kde specifické technické, finanční, geografické nebo organizační problémy způsobují, že by plné zavedení jednotného evropského nouzového volacího čísla bylo nemožné nebo bylo příliš nákladné.

· 3. V případě nesplnění termínu dle bodu 2 jsou příslušné členské státy povinny projednat nový termín plnění s Radou a s odpovídajícím vysvětlením a zdůvodněním stanovit nový termín, který ale nesmí překročit hranici 31. prosince 1996.

Dořešit tuto problematiku bylo jedním z úkolů nové telekomunikační legislativy připravované v roce 1999. Předložený dokument (Survey on Implementation of „112“) konstatoval dosažený stav ve výstavbě systému jednotného evropského nouzového volacího čísla a popisoval použitou metodologii. Dokument mimo jiné konstatuje, že systém jednotného čísla představuje pro Společenství přínos a komunikace na tomto čísle je možná i v dalších jazycích Společenství. Některé oblasti přístupu k číslu 112 musí ale být ještě vylepšeny jedná se především o přístup pro invalidy, oblast lokalizace místa volání (včetně mobilního telefonu) a identifikace volání uživatelů ze sítě pobočkových ústředen.

Na závěr dokument zdůrazňuje, že:

· volání na číslo 112 musí být zdarma (včetně mobilních operátorů),

· číslo může být provozováno souběžně s ostatními národními čísly tísňového volání,

· volání z veřejných automatů musí být umožněno zdarma, bez použití mincí i karet.

Poslední výsledky implementace volání na linku 112 byly zveřejněny v roce 2001. Závěry tohoto průzkumu v členských zemích jsou obdobné jako ty vydané v roce 1999, přičemž počet států aplikujících číslo 112 se zvětšil. Zde však musím konstatovat, že termíny uvedené v bodě 2 a 3 rozhodnutí Rady nebyly členskými státy příliš dodrženy. Dokonce ještě nyní, v polovině roku 2004, nejsou tyto záležitosti úplně dokončeny.

Tísňová volání na linku 112 v ČR

V dubnu 2000 souhlasila Vláda ČR svým usnesením č. 391 se zavedením jednotného čísla tísňového volání na linku 112 v České republice v souladu s rozhodnutím Rady č. 91/396/EHS od 2. ledna 2003 podle stanovených Zásad a harmonogramu. Usnesení výslovně uvádí souběžnou existenci čísla 112 a ostatních vnitrostátních linek. Realizací tohoto bodu usnesení bylo pověřeno Ministerstvo vnitra Hasičský záchranný sbor ČR. V dubnu 2002 byla vládním usnesením č. 350 provedena změna dřívějšího usnesení č. 391, přičemž pro zavedení tísňového čísla 112 byly stanoveny tyto zásady (úplné znění usnesení si čtenář může dohledat na internetové stránce www.vlada.cz):

· 1. Systém volání na jednotné evropské číslo tísňového volání na linku 112 bude v ČR zaveden ve všech čtrnácti krajích na operačních střediscích Hasičského záchranného sboru formou Telefonních center tísňového volání.

· 2. Telefonní centra tísňového volání budou schopna zpracovat i volání v cizích jazycích a zabezpečí předání informací složkám Integrovaného záchranného systému, kterým řešení mimořádné události přísluší.

· 3. Personální obsazení pracoviště je určeno počtem obyvatel kraje a počtem tísňových volání.

· 4. Hasičský záchranný sbor bude doplněn o potřebný počet operátorů s odpovídajícími jazykovými znalostmi.

· 5. Pro jiné jazyky než němčina a angličtina bude zajištěna potřebná softwarová podpora v systému.

Shora uvedená usnesení Vlády ČR a citované akty orgánů Evropské unie se staly základními východisky pro zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání na linku 112 v České republice. Od rozhodnutí k realizaci pak vedly následující dvě etapy:

· 1. zavedení základních funkcionalit tísňového čísla 112 (od ledna 2003),

· 2. realizace celého portfolia připravovaných služeb linky 112 (v průběhu roku 2004).

Etapa I: leden 2003 květen 2004

K 2. lednu 2003 byla služba v základní funkcionalitě zavedena u Hasičských záchranných sborů všech čtrnácti krajů ČR. V praxi to znamenalo, že volání na linku 112 byla zpracovávána na stejných pracovištích jako tísňové volání na linku 150 a s použitím již existujících systémů operačního řízení HZS ČR. Osoba přijímající tísňové volání se většinou stávala i osobou řídící nasazení sil a prostředků, což při větším počtu tísňových volání může mít negativní vliv na proces vlastního operačního řízení. Možnosti spolupráce jednotlivých systémů na krajské úrovni, ale ani jazyková podpora nebyly na odpovídající úrovni. U vědomí těchto (ale i dalších) omezujících faktorů a vycházeje z textu aktů vydaných orgány EU připravoval proto Hasičský záchranný sbor systém nový, který by výše uvedené nedostatky eliminoval.

Etapa II: červen 2004 a dále

Od tohoto termínu je spuštěn do rutinního provozu nový systém zpracování tísňových volání na linku 112, přičemž vlastní příprava a ladění systému byla prováděna již od roku 2001. Jako východiska při rozvaze o všech funkcionalitách systému sloužily nejen platné zákony ČR a smlouva mezi ČR a Českým Telecomem, a.s. o poskytnutí komunikační infrastruktury orgánům veřejné správy, ale i akty orgánů EU. Jednalo se především o již zmíněná rozhodnutí Rady, ale i o směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES o univerzální službě a o doporučení Komise o zpracování informací o místě volajícího v elektronických komunikačních sítích v zájmu zlepšení určení místa volajícího v rámci služeb pro tísňové volání.

Na základě těchto materiálů byly určeny atributy, které měl nový systém příjmu tísňového volání na linku 112 splňovat:

· zásadním způsobem modernizovat technologie a postupy při odbavování tísňových volání,

· garantovat občanům lepší a hlavně rychlejší poskytnutí pomoci,

· eliminovat vysoký počet zlomyslných volání,

· pokrývat celé území ČR jednotnou technologií, kdy všechny kraje jsou vzájemně propojeny a sdílejí společná data,

· zabezpečit bezproblémovou komunikaci v cizích jazycích v rámci celého systému,

· zabezpečit digitální komunikace všech základních složek integrovaného záchranného systému zapojených do řešení tísňového volání,

· na stejných technologiích umožnit příjem tísňového volání nejen pro linku 112, ale i pro linku 150, případně další, bude-li ze strany provozovatelů těchto linek o tuto službu zájem.

Kromě těchto základních funkcionalit si řešitelé stanovili i některé další funkcionality, které podstatným způsobem zlepšují činnost celé služby:

- předávání veškerých údajů výkonným složkám IZS v digitální formě (digitální věta); ta obsahuje:

· identifikaci mimořádné události,

· identifikaci adresy mimořádné události,

· identifikaci volajícího, polohu a adresu,

· doplňkové informace,

- vyřešení problematiky identifikace adresy pevné telefonní stanice a operátora,

- vyřešení problematiky polohy mobilního telefonu,

- zobrazení informací v rámci jednotného geografického informačního systému (GIS),

- vyřešení vzájemného zálohování použitých informačních a komunikačních technologií,

- vytvoření stabilního a nezávislého propojení složek integrovaného záchranného systému prostředky IP telefonie (přenos digitalizovaného hlasu prostřednictvím datových kanálů),

- vyřešit připadnou další rozšiřitelnost systému,

- vyřešit zkrácení čekacích front volajících formou přelivů v rámci vlastního krajského pracoviště, ale v případě nutnosti i přelivem na pracoviště geograficky nebližšího kraje,

- možnost vytváření konferencí a automatický záznam komunikace s občanem s možností následné analýzy.

V rámci tohoto systému lze komunikovat i s nedoslýchavými a neslyšícími spoluobčany, jejich případné požadavky jsou systémově ošetřeny pomocí komunikace prostřednictvím faxů (ale i jiným způsobem) prostřednictvím propojeného pracoviště Českého Telecomu, a.s.

Závěr

Vstup České republiky do Evropské unie v květnu 2004 představuje významný milník v historii našeho státu. Jedním z velkých očekávání spojených se vstupem do EU podle mého názoru byl a zůstává pozitivní vliv Společenství na všechny sféry života občanů ČR, včetně zabezpečení jejich nezadatelných práv. Do této skupiny rovněž patří právo na ochranu života, zdraví a majetku. Systém dovolání se pomoci na jednotné evropské lince tísňového volání 112, kterým se v tomto článku zabývám, jistě plným právem do konceptu zabezpečení nezadatelných práv občana zapadá.

Na závěr musím zdůraznit, že většina z výše uvedených funkcionalit popsaného systému je skutečně velmi inovativní a v tuto chvíli nemám poznatky o tom, že by některý další stát Evropské unie dosáhl v projektu 112 obdobných či srovnatelných technických parametrů. Podle mého názoru tak Česká republika touto technologií předběhla většinu, ne-li všechny původní i nové státy Společenství.

Luděk Štolbaje absolventem Vojenské akademie v Brně, obor automatizace velení elektronické počítače (1982). Pracoval nejprve jako analytik a programátor ve Výzkumném ústavu ministerstva obrany, v roce 1993 se stal vedoucím oddělení informatiky Hlavního úřadu civilní ochrany ČR. Od roku 2001 je ředitelem odboru komunikačních a informačních systémů na Generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Zabývá se mj. komplexní informatizací systému HZS ČR, systémem varování obyvatelstva a zaváděním tísňového volání na linku 112. Tento článek je zkrácenou verzí absolventské práce 7. ročníku Vzdělávacího kurzu Europeum, který pořádají Fakulta sociálních věd a Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

 


   [zobrazeno (0), přeposláno (0), tisknuto (0)]

Šance - Intranet - pravé menu

jz.cz

 Doprava  
 Aktuality  
 Nepřehlédněte  
 Intranet "Šance"  
 (c) 2000-2017 Šance pro jihozápad aktualizace:  13.11.2008 10:03:08