Celkem 1,5 miliardy korun vloží město Plzeň v příštích dvou letech do sedmi ekologických staveb. O maximální podíl dotací na tyto projekty z kohezních fondů EU (až 75 procent nákladů) požádala dnes radnice oficiálně požádala. Žádost doputuje přes ministerstvo pro místní rozvoj do Bruselu do konce tohoto měsíce. Radnice zároveň uzavírá jednání s Evropskou investiční bankou (EIB) o úvěru 20 až 30 milionů eur (630 až téměř 950 milionů korun), kterými by projekt dofinancovala.
"Žádost o evropské peníze jsem podepsal a zaslal na ministerstvo," řekl novinářům primátor Jiří Šneberger, který očekává, že o ní bude rozhodnuto ještě v tomto roce. Další peníze z půjčky od EIB by podle technického náměstka Miroslava Kalouse mohla Plzeň začít čerpat už od listopadu. Radnice ale čeká na rozhodnutí Bruselu, jaký podíl z kohezních fondů poskytne.
Plzeň má podle Kalouse nárok až na 75 procent nákladů všech sedmi akcí - zhruba na 1,1 miliardy korun. "Zbytek bude kompletně krýt úvěr od EIB, jehož rámec do 525 milionů už dříve schválili zastupitelé," uvedl Kalous. Banka podle něj ocenila vysokou bonitu Plzně, její minimální zadluženost a nabízí široko daleko nejnižší úroky mírně kolem dvou procent. Vedení EIB nabídlo v úterý v Plzni rozšíření úvěru o třetinu na 30 milionů eur na další investice. To budou muset ještě schvalovat zastupitelé.
Evropské peníze půjdou na stavbu vodárenských souborů Vinice a Lobzy, odkanalizování Radčic, Křimic a Valchy a na zádržné nádrže Bolevec a Gera. Největší finanční sumu tvoří soubor Lobzy, a to 362 milionů korun. Odkanalizování Radčic a Křimic má přijít na 287 milionů, více než 239 milionů korun bude stát vodárenský soubor Vinice, zádržné nádrže Bolevec a Gera přijdou na 165 milionů a odkanalizování Valchy na 139 milionů. Všechny akce už mají stavební povolení nebo o žádosti o ně.
Plzeň požádala o dotaci v září 2002 z předvstupního programu ISPA, Brusel už jí přidělil registrační číslo. Vstupem ČR do EU přešly všechny rozpracované projekty do kohezních fondů.
středa 24.dubna 2024
