Zemědělci vidí 100 dní po vstupu do EU spíše klady. České zemědělství prokázalo, že je na vstup připraveno, řekl na tiskové konferenci předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Díky včasnému zahájení činnosti platební agentury se zdá, že také veškeré nabízené prostředky se podaří vyčerpat.
Zemědělci si podle něho uvědomují novou situaci v zahraničním obchodu po zrušení cel. To vyvolalo například podstatné zvýšení vývozu živých prasat, které však chybí na domácím trhu, a tak roste dovoz masa. Podobné je to se skotem. Pokles v živočišné produkci ale přes vstup do EU stále pokračuje. V rostlinné výrobě čekají zemědělci obrat díky příznivému klimatu.
Letošní sklizeň bude ve srovnání s minulými slabými lety úspěšná, ne však rekordní. Vlhko a chladné počasí totiž sklizeň oddálilo asi o 14 dní a umožnilo delší dozrávání, což se odrazilo vyššími výnosy. Celková produkce českého zemědělství včetně klesající živočišné výroby se tak i přes úspěšnou sklizeň ani nedorovná na úroveň roku 2001, který předcházel dvěma letům velkých poklesů. Vyšší produkce rostlinné výroby nebude mít na ceny tak velký vliv jako v případě, že bychom nebyly členy EU, řekl Jirovský.
Kvůli otevřeným možnostem obchodu sice výkyv v cenách nastane, ale nebude tak nebezpečný. Navíc v ČR i v Evropě bude nutné po slabých minulých letech z letošní silné úrody doplnit rezervy. Celkově svaz očekává, že se ceny zemědělců dostanou za celý rok tři procentní body pod úroveň roku 2001. Proti roku 2003, který byl velmi slabý, však jsou již nyní ceny asi o 14 procent vyšší. Přesto jsou stále asi o deset procent pod průměrem EU. Největším negativem otevření trhu po vstupu do EU je pro české zemědělce silnější dovoz, a to hlavně zeleniny a brambor z Polska. Tamní podpory v sociální oblasti totiž umožňují podstatně levnější výrobu. Podle Jirovského tak již letos dojde k výraznému útlumu produkce brambor a zeleniny v Česku. Zemědělci také žádají dorovnání přímých plateb pro nové členské státy.
Zatímco výměra zemědělské půdy v deseti přistupujících zemích je 21,7 procenta EU, tak přímé platby představují jen 3,9 procenta v rámci celé EU. Na druhou stranu podpory do rozvoje venkova jsou v přistupujících zemích vyšší než v původních státech unie. Problémem podle Jirovského je také fakt, že nikdo z českých poslanců evropského parlamentu nepovažoval za nutné, stát se členem zemědělského výboru. ČR tak nebude mít zástupce pro obhajobu svých specifických potřeb v oblasti zemědělství. O nutnosti prosazování vlastních stanovisek v EU svědčí příklad návrhu na nový cukerní pořádek, který by české zemědělce výrazně poškodil. Unie totiž navrhuje v ČR v podstatě na polovinu redukovat výměry ploch pro pěstování cukrovky, což by znamenalo ztrátu soběstačnosti a Česko by muselo 13 procent cukru dovážet.
pátek 19.dubna 2024
