Milióny eur dostane Česko z unie rovněž na obnovu infrastruktury
Peníze od Evropské unie dostane Česká republika nejen na zemědělství, ale i na dopravu, ostatní infrastrukturní investice či na podporu zaostalých regionů.
Bude se přitom jednat o řádově stejné částky, jako jsou příspěvky pro rolníky, tedy o stovky miliónů eur. Přesné údaje pro Česko dosud neexistují. V pátek skončený summit pouze rozhodl, že všechny nové členské země dostanou v letech 2004 až 2006 dohromady 23 miliard eur. Rozpočítávání na jednotlivé země právě probíhá.
Přesto se dá přibližně stanovit, jak vysoká bude pomoc unie pro Česko ze strukturálních a kohezního fondu. Dánsko, které nyní patnáctce předsedá, totiž ještě před summitem zveřejnilo své výpočty.
Podle nich by Česká republika mohla obdržet ze strukturálních fondů 317 miliónů eur v roce 2004, o rok později 308 miliónů a 494 milióny v roce 2006. To však počítá s celkovou částkou pro všechny kandidátské země ve výši 25,5 miliardy eur, čili je potřeba od uvedených peněz odečíst přibližně deset procent. Přerozdělení však nebude tak striktní. V některých letech může Česko dostat více peněz, někdy méně. O tomto problému začne jednat tým hlavního vyjednávače Pavla Teličky s Bruselem tento týden.
Unie chce prostřednictvím uvedených prostředků posílit pocit sounáležitosti starých a nových členů. "Kvůli potřebě nové infrastruktury v oblastech dopravy a životního prostředí bude třetina těchto výdajů placena z fondu soudržnosti," uvádí se v usnesení summitu.
Nové členské země dostanou v letech 2004 až 2006 šestnáct procent všech prostředků, které bude mít unie k dispozici ve strukturálních fondech a ve fondu soudržnosti. Z toho přibližně pětina bude uvolněna v prvním roce po po rozšíření.
Předseda Evropské komise Romano Prodi je s výsledkem spokojen. "Vzhledem ke schopnosti nových zemí přijímat tyto příspěvky se jedná o více než velkorysou nabídku," řekl po skončení summitu. Vychází z toho, že doposud se kandidátským zemím nikdy nepodařilo vyčerpat všechny uvolněné prostředky. Většinou bylo málo projektů, nebo se nesehnaly peníze na spolufinancování. Často také Brusel vycházel při rozhodování z vlastních informací, které nebyly přesné.
Praha ovšem a priori zpochybňuje tato čísla. Zejména dospívá pro rok 2003 k podstatně vyššímu odhadu příjmů z předvstupních fondů (Phare, Ispa, Sapard), než je zmíněných 170 miliónů. Z těchto částek se totiž vypočítává pomoc ze strukturálních fondů a z fondu soudržnosti.
Strukturální politika je jedním z pilířů evropské integrace, na kterou je proto kladen silný důraz. Strukturální fondy pomáhají méně rozvinutým oblastem, tedy těm, v nichž je úroveň HDP na jednoho obyvatele nižší než 75 procent průměru unie. Největším příjemcem jsou Španělsko, Řecko, Itálie a Německo. Posledně uvedená země dostává příspěvky na rozvoj bývalé Německé demokratické republiky.
Česko bude moci čerpat i další milióny eur z Evropského rozvojového fondu.
Hospodářské noviny 29.10.2002