V rozšířené Evropě začal boj o peníze. Tuto středu se začne v Bruselu porcovat rozpočet velké Evropy pro léta 2007 až 2013. Jednat se bude o tom, kolik která země dostane peněz z nejrůznějších fondů a kolik bude muset do společné kasy zaplatit.
Právě během těchto pěti let by mělo Česko a další nováčci v řadách unie získat více peněz, aby se přiblížili životní úrovni v západní Evropě. Tak jako tomu bylo, když přistoupily Řecko nebo Irsko. Zatím se však zdá, že zbraně budou řinčet hlavně při jednáních velkých států. Evropská komise chce sebrat Velké Británii výjimku, díky které platí do společné pokladny o čtyři miliardy eur méně, než má. A právě to bude zdrojem největších hádek.
Na válku velkých doplatí malíBohužel v tomto případě neplatí, že když se dva perou, třetí se směje. Britové naznačují, že ze své úlevy, kterou jim vyjednala už v roce 1984 premiérka Margaret Thatcherová, neustoupí.
Pak však hrozí, že na ně budou z kapes daňových poplatníků doplácet i podstatně chudší Východoevropané včetně Čechů.
"Nejhorší zprávou pro nováčky v EU však je, že místo toho, aby se Británie stala hybnou silou reforem rozpočtu, které by právě nováčkům měly pomoci, protože by omezily přímé platby zemědělcům a přidaly do fondů pro nové členy, tak se Británie bude starat hlavně o svoji výjimku," říká analytička Katynka Baryschová z londýnského Centra pro evropskou reformu.
"Toto jsou jen úvodní salvy bitvy, která bude krvavá a těžká, ale naznačuje to její možný průběh a dopad. Nikdo z velkých plátců nechce být moc štědrý a už vůbec ne vůči nových členům EU," přidává skepticismu i ekonom Bank of America Holger Schmieding.
"Takže se dá čekat spousta hluku a velmi skromné zlepšení směrem k novým členům," říká. Zatím jsou příspěvky novým členům zlomkem toho, co dostávali nováčci v minulosti.
EU pro všech deset nových příchozích zatím vyčlenila do konce roku 2006 čtyřicet miliard eur. Ve skutečnosti je to jen třicet miliard, deset miliard totiž zaplatí na vlastních příspěvcích.
A Česko má dostat úplně nejméně. Letos na každého Čecha připadá z unie 24 eur, zatímco na jednoho Poláka 67 eur na hlavu a na jednoho Maďara 49 eur, spočítal Economist Intelligence Unit.
Což jsou navíc podstatně nižší příspěvky, než jaké dostalo ve svém prvním roce členství Irsko, které pobíralo až 408 eur na jednoho obyvatele, nebo Řecko, které od unie dostalo dokonce 473 eur na hlavu ještě v roce 2000.
Kromě britské výjimky bude státy zaměstnávat další problém. Evropská komise chce, aby bylo v pokladně více peněz. To znamená více příspěvků od všech. Jak dodává Schmieding, za současné konstelace, kdy většina zemí už odmítá platit stejně, natož víc, se komisi sotva podaří uspět.
"Výsledkem bude jako vždycky kompromis. Není jasné, kdo nakonec bude nejvíc bit, ale je jasné, že nové země sotva vyjdou bez šrámů," říká Schmieding.
čtvrtek 18.dubna 2024
