|
Šance - Jednotlivé adresáře - levé menu
|
|
|
|
Nových rybníků na jihu Čech moc nepřibylo, spíše se opravují
|
|
Kategorie: Zpravodaj - agris
|
|
datum: 9.6.2004
|
|
|
|
Jen velmi málo lidí v ČR se v minulých letech rozhodlo postavit nový rybník či malou nádrž. Platí to i pro tradiční baštu rybníkářství - Jihočeský kraj. Tyto stavby přitom mohou sloužit nejen k zadržování vody pro období sucha, ale také jako ochrana před povodněmi či jako zdroj elektrické energie. Spíše než do stavby nových rybníků investují jejich majitelé do odbahnění a rekonstrukcí, na které získávají podporu od státu. "Nových rybníků je velmi málo a téměř nepřibývají," řekl předseda Českého přehradního výboru Vojtěch Broža, který se v Českých Budějovicích zúčastnil specializované konference Přehradní dny.
|
|
|
|
Jen velmi málo lidí v ČR se v minulých letech rozhodlo postavit nový rybník či malou nádrž. Platí to i pro tradiční baštu rybníkářství - Jihočeský kraj. Tyto stavby přitom mohou sloužit nejen k zadržování vody pro období sucha, ale také jako ochrana před povodněmi či jako zdroj elektrické energie. Spíše než do stavby nových rybníků investují jejich majitelé do odbahnění a rekonstrukcí, na které získávají podporu od státu. "Nových rybníků je velmi málo a téměř nepřibývají," řekl předseda Českého přehradního výboru Vojtěch Broža, který se v Českých Budějovicích zúčastnil specializované konference Přehradní dny.
Podle něj je tento trend velmi nepříznivý především s ohledem na změny podnebí a předpokládaný úbytek vody v přírodě. Do budoucna se totiž předpokládá, že ČR budou trápit větší sucha a naopak dešťů i povodní bude ubývat. Rybníky přitom pomáhají přírodě vyrovnat se s oběma extrémy. "Když se to nebude řešit, mohlo by být pozdě," soudí Broža. Brožova slova potvrzují i statistiky. Zatímco v 17. století existovalo v celé ČR asi 75.000 rybníků, nyní je jich jen zhruba třetina. Například na Písecku vznikly v posledních dvou letech jen asi tři nové rybníky. Podle Naděždy Černické z odboru životního prostředí tamní radnice jde vesměs o malé soukromé rybníky, které majitelé zbudovali na zamokřených plochách. "Je to otázka peněz, proto je toho tak málo," soudí. Asi dvacet nových rybníků a nádrží vzniklo za posledních pět let na Strakonicku, Blatensku a Vodňansku.
Podle informací strakonické radnice jsou majiteli fyzické i právnické osoby a jde opět většinou o malé vodní plochy. Na Jindřichohradecku, kam patří i nejznámější třeboňská rybniční soustava, vydali za dobu působení okresního úřadu odhadem 200 rozhodnutí o stavbě rybníku či vodní nádrže. Podle vedoucího odboru životního prostředí jindřichohradecké radnice Františka Floriána jsou však v těchto číslech zahrnuty i práce na obnově již zašlých rybníků. Majitelé nádrží spíše aktivně využívají ministerské podpory na odbahnění a opravu rybníků. V roce 2003 získali čeští rybníkáři od státu téměř 550 milionů korun a letos ministerstvo přislíbilo dalších bezmála 330 milionů. V celých jižních Čechách je evidováno na 7000 rybníků, jejichž celková rozloha je více než 30.000 hektarů. Je zde také největší vodní nádrž Lipno. Region má více než polovinu veškeré vodní plochy ČR. Osm z deseti největších rybníků leží v Jihočeském kraji.
|
|
|
|
|
|
 |  |
[zobrazeno (0), přeposláno (0), tisknuto (0)]
|
|
|
Šance - Intranet - pravé menu
| Doprava |
 |
| Aktuality |
|
| Nepřehlédněte |
|
| Intranet "Šance" |
|
|
| novinky intranetu |
|
|
 |
|
|
|
|
|
 |
|
úterý 16.dubna 2024
