Česko může čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů a Kohezního fondu EU. Tyto fondy mají za úkol podporovat ekonomicky slabší státy, snižovat rozdíly mezi regiony a posilovat ekonomické a sociální soudržnosti členských zemí. letech 2000 - 2006 jsou regiony s HDP nižším než je 75 % průměru EU dotovány zejména investicemi do výroby. Dalším cílem je podpora oblastí dotčených restrukturalizací. Vztahuje se na všechny oblasti, které nespadají pod cíl 1 a které dlouhodobě vykazují vysokou míru nezaměstnanosti, kriminality, nízkou úroveň školství či životního prostředí.
V rámci podpory politiky zaměstnanosti a vzdělání se EU snaží snížit nezaměstnanost podporou rekvalifikace a vzdělávání.
Podmínkou pro získání financí je předložení kvalitního projektu. Podrobnější informace o postupu při zpracovávání projektů najdete na adrese www.strukturalni-fondy.cz.
CLA
V EU platí celní unie. Veškerý pohyb zboží uvnitř EU je oproštěn od cla a na hranicích neprochází celní kontrolou. Jako členové EU jsme přijali společný celní sazebník, který se vztahuje na dovoz z třetích zemí.
Zboží dovážené z EU zpravidla zlevní. Třeba francouzská vína, holandské sýry či produkty italské kuchyně, oblečení nebo obuv. Třeba na kvalitní vína se před naším vstupem do EU vztahovalo 75% clo.
Ceny zboží dováženého z třetích zemí se mohou pohnout oběma směry. Dříve jsme měli vůči řadě výrobků ze zemí mimo EU cla buď nízká, nebo dokonce žádná. Zdražit by mohla třeba indická či čínská rýže nebo exotické ovoce. Dříve totiž ČR u těchto komodit uplatňovala nižší sazby cla než EU. Některé státy unie tyto plodiny pěstují a vyššími cly se brání proti levnému dovozu.
Naopak nová auta z Asie by mohly zlevnit. Celní sazby EU jsou zde totiž nižší než dřívější české.
PODNIKÁNÍ V EU
Podnikání není v EU jednotně upraveno. "Obecná legislativa je sice jednotná. Každá členská země si ale upravuje například výši daní, definuje podmínky pro zakládání obchodní společnosti či živnosti, stanovuje požadavky na kvalifikaci apod.," vysvětluje mluvčí Hospodářské komory Viktorie Plívová.
Mezi všeobecně platné podmínky patří třeba zásada nediskriminace. Cizinci z EU se v nové zemi musí dostat stejného zacházení jako tuzemci.
Záleží na tom, zda chcete v jiném členském státě jen otevřít pobočku své firmy, či založit firmu novou. Požadavky na registraci nové firmy jsou pro každou zemi specifické. Třeba u tzv. regulovaných profesí by mohlo být po živnostnících vyžadováno doložení praxe, nebo absolvování kursu či prokázání schopností v testu.
Přesné podmínky podnikání v konkrétní zemi si zjistěte přes českou ambasádu, či vládní agenturu CzechTrade.
JAK SE POJISTIT
Český občan, který řádně platí sociální (a zdravotní) pojištění, má právo vybírat si dávky v jakémkoli státě EU a právo na sčítání pojistných období ze států, kde pobýval a platil pojistné. Týká se to třeba důchodu, vyplácení dávek v nezaměstnanosti, mateřské nebo nemocenské.
Penzisté budou mít nárok na dílčí důchod z každé země, kde pracovali alespoň rok. Věk odchodu do důchodu i další podmínky získání důchodu a jeho výše se i nadále řídí podle předpisů jednotlivých zemí. Proto se vám může stát, že ani v jednom státě, kde jste pracovali, nesplníte podmínky pro nárok na důchod (budete tam například pracovat příliš krátce). Důchod vám ale bude přesto přidělen, pokud nárok na něj splníte alespoň ve státě, kde jej chcete pobírat.
Základním pravidlem je nepřestat si platit zdravotní a sociální pojištění, a to buď v Česku, nebo - při delším pracovním pobytu - v příslušné zemi podle tamních zákonů.
CESTOVNÍ POJISTKY
Každý Čech má v EU nárok na nutnou zdravotní péči, kterou nelze odložit na návrat do vlasti. Před odjezdem na dovolenou si proto u zdravotní pojišťovny vyzvedněte formulář E111, který vám v cizině poslouží jako potvrzení, že jste plátce zdravotního pojištění.
To však platí jen ve státních zařízeních. Pokud bude v případě nouze nejbližší ordinace soukromá, může se stát, že bude lékař požadovat platbu v hotovosti.
Ve veřejných nemocnicích jsou ale bezplatné jen ty výkony a služby, které jsou zdarma i pro tamní občany. Pokud tedy třeba vyšetření krve, či hospitalizace v konkrétním státě nejsou plně hrazeny pojišťovnou, musí si na ně připlatit i český pojištěnec.
Pro delší, například pracovní pobyty platí v zásadě to, že pokud v cizině strávíte více než rok, platíte zdravotní (i sociální) pojištění dotyčnému státu bez ohledu na to, kde máte hlášeno trvalé bydliště.
TRVALÝ POBYT
Právo na trvalý pobyt v jakékoli členské zemi EU mají od 1. května také občané Česka. Dočasně pobývat nebo trvale žít v jiné zemi EU mohou všichni ti, kteří jsou zaměstnáni nebo samostatně podnikají.
Studenti, důchodci nebo nezaměstnaní mají rovněž právo trvalého pobytu v jiné zemi EU, pokud mají dostatečné finanční prostředky a jsou zdravotně pojištěni tak, aby nezatížili systém sociálního zabezpečení dané země. Tyto podmínky se nevztahují na případy, kdy odejdete do důchodu v zemi, kde jste předtím pracovali.
Na dobu do 3 měsíců potřebujete jen občanský průkaz nebo pas. Pro pobyt delší do 1 roku je třeba požádat o trvalý pobyt na předmětné období.
K trvalému pobytu je třeba speciální povolení, které vydá daný správní úřad. Při žádosti o trvalý pobyt je nutné předložit především platnou občanku či pas, potvrzení od zaměstnavatele, pracovní povolení apod.
středa 24.dubna 2024
