Vysoký počet výrobců mléka v zemích střední a východní Evropy (zejména v Polsku) by podle zprávy analytiků ZMP mohl brzdit zavedení a spravování systému kvót mléka po vstupu do EU. Vzhledem k relativně velkému významu zemědělství v těchto zemích hraje spotřeba mléka v domácnostech rodinných farem nebo přímý prodej místním obyvatelům větší úlohu než na západě. Projevuje se to v užití vyrobeného mléka. Zatímco v EU-15 se dodává 95 % produkce do mlékáren, podíl prodeje mlékárnám v přístupových zemích činí v průměru pouze 72 %. Podle statistických údajů se však procento dodávek nadojeného mléka do mlékáren v jednotlivých zemích liší. Na Maltě je to 100 %, na Kypru 94 %, v Česku 92 %, na Slovensku 87 %, v Estonsku 80 %, v Maďarsku 77 %, ve Slovinsku 75 %, v Litvě 63 %, v Polsku 61 % a v Lotyšsku 53 %.
Struktura výrobců mléka je v jednotlivých přístupových zemích velmi rozdílná, ale všude je počet mléčných farem relativně vysoký. V roce 2000 existovalo v deseti nových členských státech dohromady asi 1,6 mil. podniků produkujících mléko, což je více než dvojnásobek v celé EU-15. V samotném Polsku bylo asi 1,2 mil. výrobců mléka, ale z nich pouze 380 000 dodávalo mléko do mlékáren.
Velké rozdíly existují ve velikosti stáda dojnic. Nejmenší počet zvířat na jedné farmě je v Polsku a Litvě s průměrným stavem dvě nebo tři dojnice. Na druhé straně v České republice jsou průměrné stavy dojnic na jedné farmě téměř pětkrát tak vysoké než v průměru EU-15. Rovněž užitkovost je velmi rozdílná. Pohybuje se v rozmezí asi 3000 kg mléka/dojnici ročně ve Slovinsku až do 5500 kg v České republice a Maďarsku. Podrobnější údaje jsou v přiložené tabulce.
ZMP předvídá, že po vstupu do EU nastanou v nových členských státech významné strukturální změny, které budou pravděpodobně akcelerovat, když se bude rozvíjet ekonomika a vzniknou alternativnější zaměstnání mimo zemědělství.
Tento posun od tradičního spotřebního vzorku směrem k systému prodeje mléka mlékárnám byl anticipován už v Kodaňské dohodě 2002 se závazkem Komise EU povolit deseti novým členským zemím od roku 2006 celkovou kvótu zvýšenou o dodatečných 671 000 t mléka.
Přijetí jakostních standardů EU pro syrové mléko po vstupu do EU bude rovněž stimulovat změnu struktury. 95 % vyrobeného mléka v Maďarsku v současné době odpovídá hygienickým normám EU. Podobně vysoká úroveň kvality je v České republice. Avšak v Polsku odpovídalo v polovině roku 2003 pouze 80 % mléka dodaného do mlékáren normám EU. Polsko dojednalo přechodné období až do konce roku 2006. Během tohoto období mléko, které nesplňuje požadavky EU, může být zpracováno a prodáno na polském trhu, ale nesmí být exportováno.
Předpokládá se, že ke strukturálním změnám dojde také ve zpracovatelském průmyslu, protože mlékárny usilují o to, aby se těsněji přiblížily požadavkům kvality.
pátek 19.dubna 2024
