Unie složitě jedná o podporách
Kompromis kolem nákladných přímých podpor farmářům z nových členských zemí se od včerejšího večera pokoušejí najít v Bruselu šéfové států a vlád patnáctky. Výsledky by měly být známy dnes či zítra.
Částky, o které se členské státy přou, nejsou nijak závratné. Na přímé platby zemědělcům hodlá EU vydat podle návrhu komise za tři roky (2004 - 2006) v deseti nových zemích necelé čtyři miliardy eur. Rozpočtové kompenzace mají činit asi 1,3 miliardy za stejnou dobu. U pomoci ze strukturálních fondů a vyrovnávacího (kohezního) fondu se vede spor kolem asi čtyř miliard eur z navrhovaných pětadvaceti. Pouze letošní rozpočet unie však disponuje 95 miliardami eur, z čehož dostanou rolníci 28,6 miliardy.
Účastníci summitu diskutují o návrhu Evropské komise, podle níž by v prvním roce po vstupu do unie dostaly nové členské země čtvrtinu dotací, na něž mají nárok. Tato částka by se v průběhu deseti let zvyšovala až na plnou sumu.
Komplikací bude jednání o reformě společné agrární politiky unie. Tato otázka je staršího data a přímo nesouvisí s rozšířením EU. V této fázi ale mohou neshody mezi čelnými politiky unie vážně ohrozit časový plán přijímání nových členů včetně Česka.
Komise vyvíjela do poslední chvíle před dvoudenním summitem na představitele členských zemí maximální tlak, aby nedělaly z historického projektu rozšíření rukojmí svých finančních sporů. Předseda bruselského týmu komisařů Romano Prodi míní: "Nelze až v prosinci po kodaňském summitu postavit kandidáty před hotovou věc. Proto už chceme mít už koncem tohoto týdne na stole přesná čísla, aby se k nim budoucí členské státy mohly při negociacích vyjádřit."
Tento přístup prosazují i kandidátské země, podporované Dánskem, které nyní unii předsedá. "Nepustíme evropské státníky z Bruselu, dokud se nedohodnou," sliboval ráno podle hlavního českého vyjednávače Pavla Teličky místní diplomat. "Do Kodaně zbývá šest či sedm týdnů. Za tu dobu se ale jednání o zbývajících kapitolách nehnou z místa, jestliže se nyní unie nesjednotí na společné pozici k financím," sdělil Telička.
Zopakoval, že Praha očekává pro své zemědělce takové rozuzlení, které jim po vstupu země do EU zajistí rovné konkurenční podmínky. "Naše zájmy jsou plně legitimní a přesně podložené fakty," dodal. Na rozdíl od Prodiho, který kategoricky žádá "přesná čísla", je však pro Teličku přijatelná i "globální dohoda" zemí patnáctky, která by se pak v Kodani konkretizovala.
Prodi před novináři připustil, že by se maratón závěrečných negociací o rozšíření dal zvládnout i v případě, že by se muselo čekat na prosincový summit unie. "Jenomže by to pak bylo mnohem obtížnější," dodal. Komise proto od bruselského summitu čeká jasná politická rozhodnutí. Jen na tomto základě pak lze podle Prodiho uzavřít negociace.
Účastníci summitu budou také jednat o rozdělení prostředků z kohezního a strukturálních fondů.
Složité bude i vyřešení problému cest ruských občanů mezi kaliningradskou enklávou (která po rozšíření unie bude obklopena členskými zeměmi EU) a zbytkem Ruska.
Hospodářské noviny 25.10.2002