Nejen tlak na splnění hygienických norem Evropské unie, jenž způsobil krach tří set firem, poznamenal potravinářský průmysl. Vývoj českého potravinářství byl bouřlivý v celých uplynulých čtrnácti letech. Řada firem skončila, mnoho nových vzniklo. Trend do budoucna je podle odborníků jednoznačný: koncentrace výroby bude pokračovat, trh ovládnou velké firmy.
"Budou-li chtít přežít ti menší, musí se prosadit se specialitami. Koncentrace se týká celé světové ekonomiky, takže ani české potravinářství nezůstane výjimkou," říká prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík. Podnikatelé ze všech oborů tento názor potvrzují.
Cukrovary: přežila jen pětina z firem
Směřování ke koncentraci výroby potvrzuje například cukrovarnictví. Zatímco v roce 1990 bylo v zemi 56 menších cukrovarů, teď je jich už jen 12. Trh přitom nyní ovládají tři nadnárodní společnosti.
"Předpokládám, že časem tu zůstane zhruba pět cukrovarů," odhaduje Oldřich Reinbergr, šéf představenstva skupiny Cukrovary TTD a místopředseda Českomoravského cukrovarnického spolku.
Podobný vývoj je v pivovarnictví
Ze 72 pivovarů jich během čtrnácti let zůstalo jen 48.Stát přitom malým pivovarům pomohl již před lety tím, že jim snížil daně oproti velkým firmám."Ani to však některým firmám nepomohlo, a vážné ekonomické potíže má teď asi deset až patnáct dalších podniků," upozorňuje Stanislav Bernard, spolumajitel humpoleckého pivovaru Bernard.
Počet mlékáren se snížil od roku 1990 ze 113 skoro o padesátku."Mohou dál přežívat i malé podniky, které se zaměří na výrobu specialit - jejich počet neumím odhadnout. Ale lze předpokládat, že ve velkovýrobě se na trhu časem usadí jen třeba pět nebo šest firem," odhaduje ředitel Českomoravského svazu mlékárenského Michal Němec.Masokombináty: obor se opět skládá dohromady.
Složitější vývoj probíhal u zpracovatelů masa
V roce 1990 tu byla asi stovka masokombinátů, z toho podle odborníků zhruba čtyřicítka moderních a velkých firem."Jenže pak se často nepovedla jejich privatizace - třeba v Hodoníně nebo pražských Čakovicích. Stát přitom začal podporovat vznik malých jatek a zpracoven, šlo na to skoro šest miliard korun," říká předseda Svazu zpracovatelů masa ČR Ladislav Steinhauser.Výsledkem bylo, že do roku 2000 vzniklo asi pět set jatek, na dva a půl tisíce provozů na bourání masa a kolem 1300 výroben. "Hygiena přitom v mnoha těchto firmách nebyla dobrá. Až od roku 2000 zesílil tlak na dodržování hygienických standardů, veterináři už to začali podporovat," dodává Steinhauser.
Zpracovatelský průmysl se tak podle něj začíná až nyní po naprostém rozdrobení skládat dohromady. Za životaschopné přitom považuje tři typy podniků."Jednak i v našem oboru musí vzniknout lídr trhu, ten pak může dodávat zboží i na celý evropský trh. Středně velké firmy se spokojí s trhem tuzemským, a malí výrobci se mohou uživit prodejem dražších, a přitom vysoce kvalitních specialit," předpokládá Steinhauser.
Ke koncentraci výroby spěje i drůbežářství - i když podle tajemnice Českomoravské drůbežářské unie Vlasty Lukšanové se například struktura producentů vajec v uplynulých letech moc nezměnila."Je tu stále kolem čtyřiceti firem, a kromě snahy německé firmy Frischei vybudovat u Domažlic obrovskou výrobní kapacitu se změna nechystá. Potřebujeme ale pro Českou republiku centrální třídírnu vajec, jak to mají například v Nizozemsku. Ta by výrazně snížila výrobní náklady," říká Lukšanová.
Rolníci: Nezbytná jsou odbytová družstva
Na změny na potravinářském trhu se snaží reagovat také rolníci. V úloze dodavatelů surovin mají totiž jednotlivé agrární podniky stále horší pozici proti velkým zpracovatelským firmám, když se dohadují o ceně dodávek. Zákon proto umožňuje zemědělcům sdružovat se do takzvaných odbytových družstev a jejich prostřednictvím produkci prodávat."Je to jediná šance do budoucna, ale pořád ještě zdaleka nejsme tak sjednoceni, jako farmáři v unii," upozorňuje předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský.K nejvýznamnějším odbytovým družstvům zatím patří například Agropork a Centroodbyt pro vepřové maso nebo Mlecoop pro mléko.
čtvrtek 25.dubna 2024
