V keňském Nairobi v polovině listopadu ztroskotala jednání o omezení používání pesticidu methylbromidu, který poškozuje ozonovou vrstvu Země. Místo snížení jeho spotřeby totiž USA navrhly její zvýšení. Konference tzv. Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, ale skončila úspěchem české diplomacie. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek se stal prezidentem Montrealského protokolu a další řádné zasedání protokolu se bude konat příští rok v listopadu v Praze.
O prosazení zákazu methylbromidu se snaží už několik let desítky zemí v čele s Evropskou unií. Ta se pokusila zákaz prosadit i v Nairobi. Jednání však nakonec dopadlo fiaskem a o omezení tohoto pesticidu se bude jednat znovu za půl roku na mimořádném zasedání v Montrealu.
V ČR zákaz bude
Do té doby mohou farmáři dál hubit škůdce pomocí pesticidu, který jim sice pomáhá k vyšším výnosům, ale zároveň má nepříznivý vliv na lidské zdraví a podílí se na ničení ozonové díry. Zákaz používání methylbromidu by měl platit ve všech 184 zemích, které protokol podepsaly. Přestože Evropská unie požaduje úplný zákaz methylbromidu, osm členských zemí (Belgie, Španělsko, Francie, Nizozemsko, Portugalsko, Řecko, Itálie a Británie) požádalo - stejně jako USA - o výjimku pro své farmáře. "Výjimky by byly možné, jen pokud by neexistovala náhradní řešení. Mnoho farmářů však úspěšně pěstuje své plodiny i bez methylbromidu," uvedla Margot Wallströmová, komisařka EU pro životní prostředí.
Určitého úspěchu ve snížení používání methylbromidu se podařilo dosáhnout už v uplynulých letech. Spojené státy, Evropská unie a Japonsko totiž snížily používané množství o 30 %. USA nyní v Nairobi ale požadovaly, aby američtí farmáři mohli používat o téměř 40 % methylbromidu víc než dosud. To by znamenalo nárůst asi o 10 000 tun ročně. Delegáti to však nakonec neodsouhlasili a jednání bylo odloženo na příští rok. "Přijeli jsme sem vyjednávat, ale na představy některých účastníků jsme nebyli připraveni," řekl vedoucí evropské delegace Peter Horrocks agentuře Reuters.
Bez ohledu na výsledky nairobského jednání začne v České republice zákaz používání methylbromidu platit od 1. ledna roku 2005. V Česku je jeho výroba zakázána už od roku 2002 a od roku 2005 začne platit rovněž zákaz jeho dovozu.
My bychom rádi
Methylbromid se používá především k hubení živočichů ve skladech plodin a potravin. V ČR se ho nikdy nepoužívalo příliš mnoho, proto jeho zákaz nebude znamenat pro české zemědělce velké omezení. "Vloni se ho k nám dovezla jedna tuna," uvedla Karolína Šůlová z ministerstva životního prostředí. Bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart se k zákazu jeho používání zavázal v roce 2000 a ČR svému slibu na rozdíl od USA dostála. "My bychom ho k hubení organismů rádi používali více, ale nejde to," řekl Štěpán Kužma, vedoucí odboru přípravků na ochranu rostlin Státní rostlinolékařské správy.
Čeští zemědělci v současné době používají kolem 540 chemických přípravků hubících plevele a škůdce a chránících rostliny před plísněmi. Po roce 1990 nastal razantní pokles spotřeby pesticidů. "Zemědělci neměli peníze na jejich nákup v takovém množství, proto se jich v Česku spotřebuje o dvě třetiny méně než v zemích EU," říká Kužma. Během posledních let jejich spotřeba ale opět začala narůstat. V roce 1993 spotřebovali zemědělci 3600 tun pesticidů, loni to bylo o 1100 tun více. V zemích EU ale vyvíjejí na zemědělce tlak, který má používání pesticidů výrazně omezit. "Například v Británii mají národní pesticidní politiku," uvedl Kužma.
Pašování na vzestupu
Účastníci jednání v Nairobi upozornili ještě na další, neméně naléhavý problém. V posledních letech totiž začal narůstat počet případů pašování methylbromidu a dalších fluoridových plynů, jejichž používání je zakázáno nebo omezeno právě z důvodu poškozování ozonové vrstvy. Před tímto novým druhem pašeráctví varovala organizace Environmental Investigation Agency (EIA). "Methylbromid nejen poškozuje ozonovou vrstvu, ale jde i o vysoce toxickou a nebezpečnou chemikálii. Státy by se proto měly zajímat o to, zda se na trh dostalo víc této chemikálie. Ony ale ani neví, kdo je skladuje, kde a kam potom míří," uvedl šéf EIA Alexander von Bismarck. Podle šetření EIA jsou například nelegální sklady methylbromidu v Mexiku, odkud je tento pesticid pašován do USA.
I přesto, že letošní jednání Motrealského protokolu nepřineslo žádné oslnivé výsledky, odborníci se shodují, že Montrealský protokol svůj význam má. "Je to jeden z největších úspěchů na poli životního prostředí. Už i rozvojové země dosáhly významného snížení používání plynů určených do lednic a vlasových sprejů," uvedl Klaus Töpfer, ředitel UNEP.
Článek je převzatý z tištěného EkoListu prosinec 2003.
pátek 19.dubna 2024
