Rakouská Národní rada schválila rozšíření Evropské unie. Ze 183členné sněmovny se proti vstupu deseti kandidátských zemí do EU vyslovili podle očekávání pouze dva poslanci menší vládní strany svobodných (FPÖ), která tento krok předem odůvodnila postojem české vlády k tzv. Benešových dekretům a jaderné elektrárně Temelín. Rakouská ratifikace začlenění kandidátských států do unie je ještě závislá na stanovisku Spolkové rady (horní komory parlamentu), která se má vyjádřit do Vánoc.
Na návrh koaličních poslanců sněmovna usnesením současně vybídla spolkovou vládu, aby i po rozšíření EU pokračovala v rozhovorech s Českem o těch zákonech a dekretech z roku 1945 a 1946, které se vztahují k odsunu menšin z tehdejšího Československa. Výsledkem těchto jednání by měla být konkrétní gesta české strany k usmíření jakož i řešení, jež budou v souladu s lidskými právy. V dalším usnesení dolní komora parlamentu hlasy vládní koalice požádala vídeňský kabinet mimo jiné o zdůraznění přání Rakouska na odstavení Temelína a na prosazování dohody z Bruselu ohledně této elektrárny. Tyto dva dodatky týkající se Česka (dekrety a Temelín) však odhlasovali pouze poslanci vládní většiny.
Poslanci v rozpravě ocenili chystaný vstup deseti států do EU, čímž se podle nich definitivně překoná rozdělení Evropy. Zejména členové FPÖ ale nastolili také otázku bezpečnosti jaderné energie a kritizovali Česko kvůli takzvaným Benešovým dekretům, jež považují za neslučitelné s lidskými právy.
Kancléř Wolfgang Schüssel reagoval prohlášením, že otevřené body se musí řešit dialogem a vzájemnými gesty, za něž považuje také dnešní souhlas sněmovny s přijetím desítky zemí do unie.
Šéfka rakouské diplomacie Benita Ferrerová-Waldnerová připomněla poslancům, že rozhodnutí o energetické koncepci patří do kompetence každé země. "Samozřejmě bychom si přáli nulovou variantu. Co můžeme udělat, je vyjednat bezpečnostní standardy, a to jsme udělali," prohlásila.
FPÖ již dříve avizovala, že její poslanci nebudou hlasovat jednotně za rozšíření EU. Představitelé svobodných v minulosti důrazně požadovali od Prahy zrušení prezidentských dekretů a kvůli provozu jihočeské elektrárny chtěli zabránit začlenění Česka do unie.
Rakouské obyvatelstvo nepatří mezi jednoznačné zastánce přistoupení kandidátských zemí do unie, což potvrzuje i nejnovější průzkum institutu Market pro rakouskou televizi. Pro to, aby Národní rada schválila rozšíření EU, se v sondáži vyslovilo 44 procent respondentů, stejná část byla proti. Těsná většina Rakušanů očekává spíše negativní dopady rozšíření evropské patnáctky na svůj životní standard.
pátek 19.dubna 2024
