Většina rizik spojených s pěstováním geneticky modifikovaných plodin je stejná jako v případě jiných zemědělských metod a postupů. Shodla se na tom stovka evropských vědců, kteří o genetických modifikacích hovořili o víkendu v Praze. Dosavadní výzkum podle nich neprokázal, že by tyto plodiny působily z hlediska dnešních kritérií vůči životnímu prostředí škodlivě. Přesto má podle vládního Vědeckého výboru pro potraviny z geneticky upravených potravin obavu pětina obyvatel Česka.
Princip takzvané předběžné opatrnosti vůči potravinám z geneticky upravených organismů prosazuje v Česku pobočka mezinárodní ekologické organizace Greenpeace. Aktivisté upozorňují hlavně na riziko, že pylem z geneticky upravených rostlin mohou být kontaminovány rostliny pěstované tradičním způsobem, což by mohlo ohrozit produkci ekologicky hospodařících
zemědělců.
"Žádná z geneticky upravených plodin, které přicházejí v úvahu pro pěstování v Evropě, zřejmě nepředstavuje ekologické riziko, přesto se však doporučuje, přinejmenším z hlediska vědeckého poznání, jejich další ekologické sledování," řekl k výsledku jednání profesor Entomologického ústavu Akademie věd František Sehnal. Rizika je podle něj třeba hodnotit odděleně pro každou plodinu, pro každý typ genetické úpravy a v některých případech i s ohledem na specifickou oblast pěstování.
Vědci se také shodli na nutnosti vypracovat standardní postupy na hodnocení rizik spojených se zaváděním nových zemědělských technologií včetně geneticky modifikovaných plodin.
Geneticky modifikované odrůdy se v Evropské unii pěstují v porovnání se Spojenými státy pouze okrajově. V Česku výjimečně. V současnosti se geneticky upravené rostliny komerčně pěstují jen ve Španělsku a Francii, v obou případech jde o geneticky modifikovanou kukuřici. EU pro uvádění na trh schválila pouze 18 geneticky modifikovaných organismů (GMO), z toho 14 rozhodnutí se týká geneticky modifikovaných vyšších rostlin jako jsou řepka, sója, kukuřice, tabák, čekanka a karafiát.
Evropská komise letos v létě vydala doporučení, podle kterého musejí mít rolníci možnost pěstovat ten typ zemědělských plodin, který si zvolili, ať jsou to geneticky modifikované, konvenční nebo ekologické plodiny. Například britští zemědělci, kteří by chtěli geneticky upravené plodiny pěstovat, ale nemají šanci se pojistit. Britské pojišťovny totiž tvrdí, že zatím mají příliš málo informací o dlouhodobých následcích pěstování geneticky modifikovaných obilovin na zdraví lidí a životní prostředí na to, aby byly schopny nabídnout pojištění.
čtvrtek 25.dubna 2024
