Bez konkrétních rozhodnutí skončilo dnes v Bruselu zasedání ministrů zemědělství pětadvacítky nynějších a budoucích členských zemí Evropské unie. Debata o reformě společné zemědělské politiky se však v řadě odvětví posunula kupředu a přiblížila se k rozhodnutím, které mohou mít dopad třeba na české pěstitele cukrovky a cukrovarníky.
Evropská komise předložila tři návrhy reformy společného trhu s cukrem, sahající od současného stavu až po naprostou liberalizaci. Tu by třeba uvítali Dánové, naproti tomu Belgičané dávají přednost nynějšímu systému. Česká pozice se nalézá kdesi uprostřed: uvědomuje si potřebu změn, ale na stabilitě dosažené nedávno vydělávají pěstitelé i výrobci cukru. Změnu poměrů lze však očekávat od jara, kdy by EU měla dospět k rozhodnutí.
"Prostřední" návrh EK počítá se snížením ceny cukru z nynějších zaručených 630 eur za tunu, fakticky však 720 eur, na 450 eur; na světovém trhu se cena tuny cukru pohybuje okolo 210 eur.
Ministr Jaroslav Palas se dnes vyslovil pro pohyb k "jisté míře liberalizace se stabilizujícími prvky". Podobně zdrženlivé je také Rakousko, kde na pěstování cukrovky závisí okolo 10.000 rolnických rodin.
Ministr Palas rovněž předal komisařům Franzi Fischlerovi a Davidu Byrnemu žádost o pomoc unie při řešení dopadů posledních dvou případů výskytu tzv. nemoci šílených krav v ČR, což si vynutí nucené porážky asi 1100 zvířat.
Slovensko i ve jménu dalších přistupujících států nastolilo problém inventarizace a zpoplatnění nadměrných zásob u 54 druhů zemědělských a potravinářských výrobků. Tento požadavek EK klade na nováčky značné nároky a budí obavy ze znevýhodnění vůči "patnáctce".
Komisař Franz Fischler sice dal najevo, že zasedání ministrů není správným místem k debatě o nařízení EK, které má zabránit spekulacím s až "katastrofálními" následky pro společný trh. Avšak podle mluvčí české mise při EU Petry Mašínové naznačil ochotu k jednáním; ostatně Polsko má přijít na řadu již v úterý, ČR ještě termín nemá.
Citlivou otázku omezení rybolovu tresky v evropských vodách se šéfové resortu nakonec rozhodli odložit na prosincovou schůzku.
Ministři dnes v Bruselu diskutovali za bouřlivé kulisy demonstrace asi pěti tisícovek pěstitelů tabáku ze středomořských zemí EU proti Fischlerově reformě, která počítá s výrazným krácením dotací od roku 2005. Rovněž pětice ministrů z dotčených zemí, tedy Francie, Itálie, Španělska, Portugalska a Řecka, ve společném dopisu varovala před ztrátou pracovních příležitostí.
Fischler před novináři prohlásil, že reforma nemá vést k tomu, aby tabák zmizel z evropských polí, a přislíbil pomoc nejvíce dotčeným regionům.
Pěstování tabáku se v "patnáctce" věnuje podle odhadů na 110.000 farmářských rodin, na 400.000 sezonních pracovníků a 30.000 dělníků ve zpracovatelském průmyslu. Dotace pro pěstitele představují jednu miliardu eur z obálky 40 miliard na zemědělskou politiku. Evropská produkce ve výši 348.000 tun ročně pokrývá asi pětinu spotřeby v "patnáctce".
čtvrtek 25.dubna 2024
