Česká republika by měla podle zemědělských ekonomů podporovat pokračování změn zemědělské politiky EU ve směru větší orientace zemědělství na trh. Reformu, jejímž jádrem je částečné oddělení podpor od objemu produkce, schválili ministři zemědělství EU koncem září. "Reformu je třeba přivítat," řekl dnes na semináři k těmto otázkám ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha.
Podle prvního náměstka ministerstva zemědělství Dušana Vaňka se Česko plně hlásí ke schválené verzi reformy. Požaduje však mimo jiné, aby se nenarušily podmínky dojednané v Kodani.
Hlavní předností změn je podle Douchy to, že tlačí zemědělství správným směrem a mohly by vést k cílům, které by sektor měl sledovat. Jde například o větší ohled na životní prostředí, údržbu krajiny či život na venkově.
Správným krokem je oddělení plateb od produkce, uvedl Doucha s tím, že se sníží administrativní náročnost zemědělské politiky a posílí orientaci farem na potřeby trhu. Principem je to, že hospodáři nedostanou dotace na objem produkce konkrétní komodity, ale na hektar obdělávané plochy. Rozhodnutí o tom, co vyrábět, tak není ovlivněno dotacemi. Pro Česko tento systém například znamená možnost plného čerpání přidělených podpor bez ohledu na plnění limitů výroby v podobě kvót.
Dalším bodem reformy je podmínění dotací dodržováním zásad správné zemědělské praxe, které mají zohledňovat například kvalitu či vliv na životní prostředí. Podle VÚZE je toto opatření nezbytné pro naplnění cílů reformy. Česká republika se však na ně bude muset připravit, což si vyžádá nemalé investice například v oblasti ochrany vod před dusičnany či pohody zvířat.
Reforma také zahrnuje snižování podpor pro velká hospodářství. Kdyby se tento záměr uplatnil v Česku v současnosti, dotklo by se omezování dotací podle Douchy "neuvěřitelného" množství obhospodařované půdy. Bude to tedy znamenat tlak na další změnu struktury farem, či na větší využití úspor z velikosti.
Pokud jde o další směřování společné zemědělské politiky EU, má Česká republika v mnohém podobný postoj jako Velká Británie, uvedl na semináři státní tajemník britské mistryně životního prostředí, výživy a rozvoje venkova lord Whitty. Změny agrární politiky byly jedním z hlavních témat dnešního jednání Whittyho s ministrem zemědělství Jaroslavem Palasem.
Británie patřila ke stoupencům reformy, kterou britský státní tajemník označil za velmi radikální. Zemědělci se jejím vlivem stanou podnikateli, kteří reagují na změny na trhu. "Očekáváme, že příjmy farem v Británii stoupnou o pět až deset procent," uvedl Whitty. Británie podle něj hodlá reformy realizovat co nejdříve.
sobota 20.dubna 2024
