Jeden výstražný červený puntík dostane podle předběžných informací Česká republika v zemědělské kapitole letošního posudku, který bude schválen a zveřejněn za týden, ve středu 5. listopadu. Bude se týkat připravenosti českých potravinářských podniků dodržovat veterinární a hygienické předpisy EU ke dni vstupu, tedy za půl roku.
Podle českých údajů nesplňuje momentálně tyto podmínky 1700 provozů zpracovávajících maso, zejména jatek; skoro 1400 z nich však má ambici zpoždění dohnat, ostatní budou po vstupu uzavřeny. Nesladěných mlékáren je necelých 170, ale z nich prý hrozí uzavření jen šesti. Na listině hříšníků je i 200 dalších podniků, které vesměs zpracovávají ryby nebo vejce.
Hodnotící zpráva, poslední v řadě od roku 1997, se soustředí do nejmenších detailů na to, jak Česko (a další země) převedly příslušnou legislativu EU do svých právních řádů a jak ji aplikují. Nejkřiklavější případy nesouladu nazývají autoři pracovně červenými puntíky, další znepokojivé jevy oranžovými (nebo jantarovými) puntíky. Tam, kde je všechno v nejlepším pořádku, se skví zelený puntík.
Experti EK mají jisté pochybnosti o tom, zda stovky českých jatek a provozů na zpracování masa i mléka dokáží prakticky za pár týdnů splnit často velmi obtížné a nákladné požadavky hygienických norem unie. Nabádají proto českou stranu, aby vytipovala ty z nich, jež k tomu budou mít blízko, a navrhla jejich dodatečné zařazení na seznam 41 podniků, které dostaly na dohnání skluzu přechodné období. Ostatní budou muset být uzavřeny.
"Pouze ty podniky, jež mají dočasnou úlevu, budou po dobu jejího trvání moci prodávat své výrobky na domácím trhu, aniž by se tyto výrobky dostaly do širšího oběhu v EU. Ostatní provozy, které nesplnily podmínky, musejí být uzavřeny," potvrdil expert na tuto problematiku.
Oranžová podle zdrojů EK zasvítí v zemědělské pasáži posudku ještě několikrát, vesměs u jednotlivostí, kde Česko nedotáhlo ten či onen zákon, tu či onu vyhlášku, nebo nemá dostatečnou schopnost kontrolovat a vynucovat plnění předpisů. Příkladem jsou vyhlášky o krmivech, o identifikaci hospodářských zvířat či zákon o zdraví rostlin.
Kritika zazní i na adresu tuctu prováděcích předpisů k veterinárnímu zákonu, které by podle tvrzení ministra Jaroslava Palase měly být do konce října publikovány. I kdyby se to stalo, nelze už takovou změnu zahrnout do textu zprávy, která bude zveřejněna v 11 jazycích. Komise chce také napřed prostudovat přesný obsah těchto předpisů, aby se přesvědčila, že evropské směrnice byly beze zbytku převedeny do českého práva.
Nespokojenost zazní také ohledně zpoždění při budování platební agentury, jež bude spravovat jak státní peníze pro zemědělce, tak dotace EU z titulu společné zemědělské politiky (SZP). Komise hodlá podle dobrého zdroje vyjádřit starost, zda se stihne zavést celý administrativní a kontrolní systém, bez něhož se nelze do SZP zapojit. Všude však zazní zároveň naděje, že pokud české subjekty nepoleví v úsilí, dá se to všechno do vstupu udělat.
Administrativní problémy shledá EK v kontrole dodržování předpisů o klasifikaci poražených kusů hovězího dobytka, v přípravě na účast ve složitém trhu s cukrem, v aplikaci tržních mechanismů a exportních refundací. Nebude se jí líbit také zpoždění při schvalování vinařského zákona a nesoulad registru vinic s předpisy EU.
Zemědělství se týká největší a mnohdy nejsložitější část evropské legislativy. Její sladění je proto pro vstupující země těžké a administrativně náročné. Podle odhadů v EK se většina ostatních vstupujících zemí - Maďarsko, Polsko, Slovensko, baltské státy - dočká v této kapitole horšího hodnocení než Česko.
středa 24.dubna 2024
