V Bruselu v těchto dnech finišují jednání o tom, kolik přesně bude unie přispívat do strukturálních fondů, které bude moci od ledna příštího roku využívat i Česká republika. Úhrnná částka je sice už víceméně daná, ale dohaduje se, jakým podílem unie bude přispívat na jednotlivé projekty.
Ministerstvo financí tvrdí, že i v prvních třech letech po vstupu Česko na vstupu do unie vydělá, i když jen mírně. „Celkem dostaneme během tří let 115 miliard korun v nynějších cenách a do Bruselu naopak odevzdáme kolem 80 miliard korun,“ vysvětluje Jan Gregor z ministerstva financí.
Státní pokladna by měla dostat z Bruselu během tří let takzvané rozpočtové kompenzace ve výši 25,5 miliard korun. „V dalším období už rozpočtové kompenzace dostávat nebudeme, ale zato se zvýší příjmy ze strukturálních fondů,“ tvrdí Gregor.
Od roku 2004 do roku 2006 máme ze strukturálních fondů, určených především na rozvoj regionů, ale i na podporu podnikání nebo ekologických či dopravních projektů, dostat na 80 miliard korun. Zbytek peněz z unie půjde na přímé platby zemědělcům, do fondů Phare, ISPA a Sapard a do takzvaného fondu soudržnosti, určeného na největší dopravní a ekologické projekty. Někteří odborníci však tvrdí, že tvrzení o tom, že v příštích třech letech Česko na vstupu do unie vydělá, je značně nerealistické.
„Například žádná ze zemí, které dosud vstoupily do unie, nedokázala získat sto procent prostředků, které mohla mít ze strukturálních fondů, protože nebyla schopna připravit dostatek vhodných projektů,“ říká Vladimír Kokoška, šéf poradenské firmy Direkta. Podle něho například Rakousko dokázalo využít jen necelých 50 procent přidělených prostředků, Portugalsko a Řecko kolem 60 procent a premiant Irsko jen o málo více než 80 procent.
Analytik Mojmír Hampl z České spořitelny navíc tvrdí, že do plateb České republiky, tak jak je uvádí ministerstvo financí, nejsou započítány všechny další související dopady vstupu do unie, jako třeba výpadek výnosů z cel, dodatečné přímé platby zemědělcům, spolufinancování evropských projektů či peníze na kapitálový vstup do Evropské investiční banky.
Při detailnějším zkoumání se zdá, že vstup do unie je pro plánovanou reformu veřejných financí komplikací, nikoli požehnáním. „Je tedy třeba mírnit nadnesená očekávání týkající se masivních přítoků peněz z Bruselu,“ tvrdí Hampl a dodává, že na státní rozpočet bude mít náš vstup do unie negativní dopad, a aby nebyl negativní úplně, musíme co nejlépe využít strukturálních fondů.
Jan Gregor z ministerstva financí s výpočty Hampla v podstatě souhlasí, dodává však, že v dalším období, v letech 2007-2010 by už mělo plynout Česku podstatně více peněz z unijních fondů než v prvním přechodném období. „Předpokládá se, že po reformě unie půjde největší část strukturálních fondů do nových členských zemí. Nelze tedy tvrdit, že se nám vstup do EU příliš nevyplatí, to se dá možná říci jen o tom tříletém přechodném období,“ uzavírá Gregor.
čtvrtek 25.dubna 2024
