V EU se přou o nákladech na rozšíření
Komentáře vyjadřující obavy z nákladů na rozšíření Evropské unie (EU) a z toho, jak nynější "patnáctka" bude na nováčcích prodělávat, zaplavily v posledních týdnech západoevropský tisk. Podle řady ekonomů však Unie na rozšíření v žádném případě neprodělá, ba spíše naopak. Vášnivé debaty se rozpoutaly především v Německu, které si neustále stěžuje na výdaje do společné bruselské kasy. Oprávněně - do pokladny EU nalévá každoročně o 8,2 miliardy eur víc, než prostřednictvím zemědělských dotací a dalších dávek dostane zpět. Vstup chudších postkomunistických států pak pro našeho západního souseda bude znamenat další zvýšení jeho čistých plateb, do roku 2007 možná až o čtyři miliardy eur. Podle berlínského institutu pro hospodářský výzkum (DIW) se však tyto výdaje bohatě vrátí. Z dalšího průniku na trhy nováčkovských zemí budou totiž německé firmy bohatě profitovat, porostou obchody, a tím i prosperita. "Ročně to pro německé hospodářství bude znamenat růst hrubého domácího produktu v rozmezí 0,4 až 0,5 procenta, jde o 5,5 miliardy eur," říká analytik DIW Herbert Brücker. Ještě více bude podle něj z rozšíření těžit Rakousko.
Získají obě strany
Analytici se vesměs shodují, že rozšíření je pro nynější členské země dobrým a výnosným obchodem, protože k Evropské unii, jejíž hospodářský růst se zpomaluje, se přičlení státy sice dosud málo výkonné, ale většinou s dynamickým tempem růstu a hladové po investicích. Slibné vyhlídky však podle nich mohou očekávat i kandidáti. "Budeme mít volný obchod, ze kterého nakonec získají všichni," tvrdí Fabian Wehnert ze Spolkového svazu německého průmyslu (BDI). Do kandidátských zemí podle něj poteče více investic, budou příznivější pod mínky pro modernizaci průmyslu, posílí se rozpočet a také funkčnost sociálních systémů.
Média v Unii netají obavy
Sdělovací prostředky v EU si zatím všímají spíše záporů rozšíření. "Je to šílený vlak, který se řítí kupředu, ale nikdo se ho neodváží zastavit. Nebylo by správné říci, že nepřipravenost je na obou stranách? - napsal belgický Le Soir. Podle španělského El País "jde o historickou sázku, která není bez rizik". Francouzský Le Figaro kandidátské země obvinil, že s nimi do EU přijde záplava korupce a kšeftování a například jejich nedostatky v informatizaci systému celní kontroly mohou ohrozit fungování vnitřního trhu celé Unie. I vždy střízlivý britský list Financial Times v článku s titulkem Vysoká cena za rozšíření přinesl mj. index korupce v evropských zemích. Až na dvě výjimky (Itálie a Řecko) se na chvostu tabulky jako země prolezlé korupcí krčí právě kandidátské země včetně Česka.
Právo 17.10.2002
sobota 20.dubna 2024
