Evropská unie není globalizační můrou
Někteří občané v Evropské unii spatřují jednu z globalizačních můr. Prý potlačuje národní hrdost a vnucuje své postoje všem členům, prý se členstvím vzdáváme historie.
Argumentují tím, že některé země ekonomicky velice vyspělé nechtějí v unii být - například Švýcarsko či Norsko. A Norové v referendu již dvakrát vstup odmítli, i když vše už bylo k jejich přijetí připraveno.
Evropská unie nám údajně nutí myšlenku o jedné veliké Evropě. Jenže takhle jednoduché to není. Unie přece nikoho nevodí za ručičku. Všechny členské státy mají vlastní zájmy a snaží se je co nejrazantněji uplatnit. Vlivnější státy samozřejmě s větší ekonomickou silou. Je tedy povinností České republiky prosazovat a chránit svoji historii, zvyky, tradice, kulturu.
Evropa má nádherně pestré kultury. Různorodé tradice. Nic, co unie dělá, však tuto různorodost neohrožuje.
Nejdůležitější je, že unie nabízí každému členovi příležitost. A je jen na něm, jak ji využije. Jednotná Evropa totiž není možná. Mezi komponenty ovlivňující rozdíl mezi členskými zeměmi patří historický vývoj země, její geografická poloha, vývoj politického systému, převládající náboženství a podobně.
Zastánci národní identity proto nemusejí mít strach, že bychom všichni jedli stejné jídlo, poslouchali stejnou hudbu, mluvili stejným jazykem. Všichni se chceme odedávna lišit.
Záleží především na naší hrdosti, zda si uchováme veškeré dědictví po našich předcích. Jen my jsme odpovědni za náš život. Každý ho má takový, jaký si ho zařídí sám, a ne jak mu život zařídí politici.
Jako příklad by nám mohli sloužit Francouzi. Ti milují svoji zemi, svoji řeč. Má-li si Francouz vybrat mezi domácím nebo zahraničním výrobkem, neváhá ani chvilinku a bere domácí výrobek.
A co my? Děláme to taky tak? Přitom čím vším se my Češi můžeme pochlubit a nečiníme to. My, než abychom se chválili, se budeme vždycky hanit. To je ale špatně.
Alternativou k unii je velký počet národků a státečků, které sledují vlastní cíle, ale mají jen malý nebo žádný vliv ve světě ovládaném velkými a bohatými státy. Budou-li postupovat společně, mohou naopak získat sílu a vliv. Mohou vytvořit velmoc schopnou konkurovat USA. Ekonomické a obchodní vztahy jsou tak úzce propojeny, že vzestup ceny ropy by se nás dotkl, i kdybychom členy unie nebyli.
Evropská unie je ještě mladá. O podobný svazek se před ní nikdo v dlouhých evropských dějinách nepokusil. Není sice zdaleka dokonalá, ale zlepšuje se.
Autor je publicistou
Hospodářské noviny 24.2.2003