První návrh evropské ústavy rozděluje unii
Šestnáct článků návrhu Evropské ústavy vzbudilo podle očekávání velmi silné negativní reakce.
Slova uznání, zdrženlivé reakce, ale i ostrou kritiku ze strany euroskeptiků vynesl předsedovi Konventu Valérymu Giscardu d'Estaingovi návrh první části evropské ústavy. Evropu rozdělilo. V názoru na Šestnáct článků, které ve čtvrtek představil v Bruselu, se rozcházejí jednotlivé země i některé bruselské instituce.
Proti navrhovanému znění úvodních pasáží ústavy protestují zejména Britové. Bývalému francouzskému prezidentovi Giscardu d'Estaingovi vytýkají, že chce z různorodé Evropy vytvořit "superstát" na způsob Spojených států amerických.
"Ústava EU se dramaticky rozchází se závěry, k nimž jsme dospěli v pracovních skupinách (Konventu)," upozornil britský poslanec David Heathcoat-Amory.
Z textu podle něj vyplývá, že o Evropě a jejích občanech nebudou rozhodovat demokraticky zvolené národní vlády, ale nevolení úředníci v Bruselu.
"Návrh ústavy je typickým příkladem toho, jak funguje selektivní paměť," řekl Heathcoat-Amory. "Autoři zapomněli na naléhání těch činitelů, kteří prosazovali méně Evropy. A poznamenali si jen hlasy, které volaly po větší integraci." Jeho stanovisko podpořil i český poslanec za ODS Jan Zahradil.
Stávající znění prvních článků ústavy zpochybňují také členové Konventu z Dánska. "Je to jednosměrka vedoucí k vytvoření státu Evropa," komentoval návrh předsednictva evropského ústavodárného shromáždění Dán Jens-Peter Bonde. "Tahle kolej nás dovede k hlubší integraci, než jaká existuje ve Spojených státech," dodal.
Kromě Britů, kteří první náčrt ústavní smlouvy už minulý týden odmítli jako "nepřijatelný", zatím žádná země úvodní články nezpochybnila.
Pozorovatelé přesto očekávají, že zástupci členských i kandidátských států předloží stovky pozměňovacích návrhů. Konvent o nich bude diskutovat na svém příštím zasedání na konci února.
Negativní ohlasy by mohla vzbudit pasáž, která Evropské unii vyhrazuje právo koordinovat hospodářskou politiku členských zemí EU. Některé státy (hlavně Irsko a Velká Británie) se totiž obávají, že je ústava donutí přistoupit na Bruselem nadiktovanou harmonizaci daní.
Rozdělení kompetencí mezi národními vládami a bruselským úřednickým aparátem popisuje devět ze šestnácti zveřejněných článků. Některé země však kritizují i ty části návrhu, které s rozvržením pravomocí nesouvisí. V úvodu ústavní smlouvy se například neobjevila zmínka o Bohu a křesťanském odkazu Evropy. A to přesto, že ji vehementně prosazovali hlavně Poláci.
Zatímco Evropská komise Giscardův text uvítala, zástupci místních samospráv a regionů příliš spokojeni nejsou. "O nás, obcích a regionech, se v něm vůbec nemluví," posteskl si předseda Výboru regionů Albert Bore.
Hospodářské noviny 10.2.2003
pátek 19.dubna 2024
