Podrobnější informace k tématu ČR a vnější hranice EU a Schengen
Je třeba rozlišovat mezi vnější hranicí EU a tzv. vnější schengenskou hranicí a důsledky, které z toho vyplývají. Vstup do EU neznamená automatické členství v schengenském prostoru. Tato skutečnost je důsledkem toho, že tzv. Schengenské dohody vznikly mimo rámec Evropských společenství/Evropské unie v r. 1985 (v platnosti od r. 1990) a teprve Amsterodamskou smlouvou byly zařazeny do smlouvy o EU. Schengenské acquis si však ponechalo původní atributy, tj. o zapojení do schengenského prostoru i nadále rozhoduje u nového členského státu EU Rada EU poté, co daný členský stát prokáže schopnost nejen převzít, ale zejména řádně aplikovat/implementovat všechny požadavky schengenského acquis. Pro ilustraci: kromě výše zmíněného rozdílu 5 let mezi podpisem a vstupem základní Schengenské dohody v platnost lze poukázat i na příklad Rakouska či Švédska, které se plně zapojily do Schengenu až v r. 2001, přestože členy EU jsou od r. 1995.
Nově přistupující státy včetně ČR tedy procházejí stejnou procedurou, jakou prošly všechny stávající členské země v minulosti. (Analogická situace je u zavedení jednotné měny, jemuž musí předcházet členství v EU a v době tohoto členství splnění kritérií.)
ČR po vstupu do EU nebude mít tzv. vnější pozemní hranice EU, tj. na hranicích bude platit režim podle prvního pilíře - dojde ke zjednodušení a snížení náročnosti odbavovacích procedur na hranicích, např. nebude na nich docházet k celnímu řízení (EU jako celní unie), nebudou na nich muset být např. fytosanitární či veterinární kontroly apod. Jedinou vnější hranicí (což bude platit později i pro schengenskou hranici) budou mezinárodní letiště.
Co se týká schengenské hranice, ČR musí v každém případě zajistit i ochranu svých pozemních hranic podle standardů Schengenu. Její hranice budou tzv. dočasné vnější schengenské (tzn. každý stát před odstraněním vnitřních hranic musí prokázat schopnost je řádně zabezpečit), není však vyloučeno, že po určitou dobu mohou být i skutečnými vnějšími schengenskými hranicemi. To by se stalo v případě, že by ostatní noví členové EU sousedící s ČR se do plné aplikace schengenských standardů zapojily později.
Dalším rozhodným faktorem je skutečnost, že i v případě, že by po nějakou dobu byly hranice ČR vnější schengenskou hranicí, byla by tato doba v řádu několika let na rozdíl od těch států, u nichž lze předpokládat, že vnější schengenskou hranici budou chránit dlouhodobě, resp. trvale.
Zásadní výhodou ČR oproti ostatním novým členským státům EU je, že ochrana jejích hranic je z geopolitických důvodů méně náročná a bude vyžadovat nižší náklady na její zajištění.
Konkrétněji řečeno, výhodou ČR je, že jejími sousedy budou členové EU a že její přírodní/krajinné podmínky jsou relativně příznivé (nemá hraniční moře či rozsáhlé těžko přístupné území v okolí hranic apod.).
Pozn.: Tyto relativně příznivé podmínky však na druhé straně usnadňují ilegální migraci. ČR v minulých letech vynaložila na zabezpečení schengenských standardů na své hranici nemalé množství prostředků a tím dosáhla radikálního snížení počtu nelegálních migrantů využívajících trasy přes ČR.
Z výše uvedených důvodů obdrží ostatní kandidátské země (i často zmiňované Slovinsko, které bude vystaveno výrazně vyšším bezpečnostním rizikům) významné příspěvky z rozpočtu EU na budování a strážení jejich vnějších hranic. (ČR své náklady pokryje z rozpočtu, získává však - stejně jako ostatní kandidátské státy - i podporu ze Společenství z předvstupního programu Phare).
Euroskop 3.1.2003
sobota 20.dubna 2024
