Rozšíření EU je bitvou o peníze
Jednání o českém vstupu do EU vrcholí. Na ve čtvrtek zahájeném summitu unie v Kodani se rozhodovalo, za jakých podmínek se Češi k unii připojí. Pro ně i pro dalších devět uchazečů o vstup do EU tím vyvrcholí "cesta do Evropy", zahájená po pádu komunismu v roce 1989. "Bude to teď, nebo nikdy. Pokud nedosáhneme rozšíření nyní, podmínky budou postupem doby stále těžší," řekl Günter Verheugen, který jako evropský komisař dlouhá léta pomáhal s přípravou na přijetí těchto zemí. Riziko ztroskotání hrozilo i při včerejším zahájení schůzky. "Ne všichni jsou spokojeni s tím, co jim nabízíme, proto si myslím, že rozhovory budou tvrdé a upřímné. Je to dramatická věc," řekl dánský premiér Anders Fogh Rasmussen, jehož země nyní vede unii. Nejvyšší představitelé EU včera při společné večeři schválili dánskou nabídku, ke které musí uchazeči na summitu říci ano nebo ne. Řadě z uchazečů se ještě včera nelíbila. Poláci tvrdili, že zbývalo ještě hodně věcí, o nichž bylo třeba jednat. Také Češi měli námitky a chtěli od unie více - zejména na peněžních příspěvcích pro státní rozpočet. Unie jim nabídla 185 milionů eur navíc, oni však žádali dvakrát více. Pokud se jim toho podaří dosáhnout, získá země od unie za tři roky asi 90 eur na každého obyvatele jako "čistý zisk" po odečtení všech plateb pro unii. Kvůli těmto problémům se včera jednání protahovala a nebylo jasné, zda se členské země s kandidáty dohodnou. Britský ministr zahraničí Jack Straw dal dokonce najevo, že je připraven na stejně dlouhá jednání, jaká se odehrála při poslední reformě unie v roce 2000 - tehdy trval summit čtyři dny místo dvou. "Vzal jsem si na to dostatek košil," tvrdil. Nikdo však nechtěl připustit, že Kodaň ztroskotá. I ti nejneústupnější vyjednavači si proto chystali půdu pro přijetí kompromisu - dávali najevo, že jejich výsledek bude vždy ten nejlepší. "Pokud dosáhneme dohody, bude to znamenat, že vláda udělala vše, co mohla, a že vstupní podmínky jsou nejlepší možné," řekl například polský premiér Leszek Miller, který věřil, že summit skončí úspěšně. Unie navíc zvýšila tlak na uchazeče. Rasmussen dal najevo, že se jimi nenechá vydírat. "Existuje riziko, že ti, kdo nejsou připraveni uzavřít jednání na tomto summitu, uvidí rozšíření až v roce 2007. Rozšíření by se mohlo zpozdit o několik let - neriskujme to," hrozil Rasmussen.
Dánové zopakovali i starou písničku unie: není už o čem jednat, všechny peníze jsou rozděleny. "V této chvíli nemáme žádné peníze - doufám, že můžeme uzavřít jednání na základě toho, co jsme jim nabídli," tvrdil dánský premiér. Po signálech z Bruselu to ale nikdo nebral moc vážně. Bruselská Evropská komise, "vláda" EU, dala totiž v minulých dnech opakovaně na vědomí, že zbývají ještě 2,5 miliardy eur, které lze mezi uchazeče rozdělit.
Přetahovaná o peníze až do konce
Ti je chtějí. Naléhají Češi a stále více i Poláci. "Byly nám přiznány dodatečné prostředky pro rok 2004 na vyrovnání rozpočtu. Chceme je vyjednat také na rok 2005 a 2006. To bude naše hlavní priorita," řekla polská ministryně pro Evropu Danuta Hübnerová. Zájem o podobné peníze mají i Maďaři. Kvůli platbám pro státní rozpočty i dalším sporným bodům ještě včera pokračovala dvoustranná jednání unie s Čechy, Poláky, Slovinci, Maltou a Litvou. Ochota unie k ústupkům závisí na ochotě členských zemí EU, které vše zaplatí. O tom, kam až unie půjde, diskutovali jejich předáci při včerejší pracovní večeři. Její výsledek může do značné míry předurčit dnešní jednání. Naděje zesílily po vystoupení německého kancléře Gerharda Schrödera. Ten před zahájením summitu řekl: "Hlavní je, aby nám tato historická příležitost (rozšířit unii) neunikla. To by byla velká politická chyba. Němci ji neudělají." Jeho slova se obecně berou jako výraz německé ochoty ke kompromisu - a na Němcích hodně záleží, zda unie uchazečům nabídne více peněz. Polská ministryně Hübnerová proto věří: "Vše ukazuje na to, že se z Kodaně vrátíme se štítem (tj. vítězně)."
Jedná se i o Turecku
Vstup do unie je pro Čechy i další uchazeče hlavním tématem summitu - avšak pro řadu členů unie je snad ještě důležitější rozhodnutí o zahájení vstupních jednání s Turky, kteří se derou do unie s podporou Spojených států. "Mluvil jsem s prezidentem Bushem a dal jsem mu najevo, že zahájení jednání s Turky je evropské rozhodnutí," komentoval Rasmussen toto snažení. Dal přitom najevo, že i v této otázce unie odmítá nátlak. "Nedovolíme, aby ho na nás někdo vyvíjel," reagoval na požadavky, aby unie stanovila v Kodani datum pro zahájení vstupních rozhovorů s Turky. Dánský premiér zároveň ohlásil, že chce ještě při pracovní večeři předložit návrh kompromisu v turecké otázce. Pokud by byl pro Turky přijatelný, mohla by EU získat jejich souhlas s opětovným sjednocením Kypru. To je zatím nejvážnější politický problém kolem rozšíření. Kodaňský summit ukončuje proces, který začal před devíti lety - na podobné schůzce v roce 1993 se unie shodla, že přijme země, které splní její kritéria. Těch je nyní deset - vedle České republiky a Polska k nim patří Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Malta a Kypr. Další dva uchazeči, Bulharsko a Rumunsko, mají dostat podobnou šanci v roce 2007.
Mladá fronta Dnes 13.12.2002
úterý 23.dubna 2024
