Francie a Německo sbližují názory na budoucnost unie
Francie a Německo posilují dojem, že časy, kdy se nedokázaly dohodnout, jsou pryč, a že hodlají výrazně ovlivnit budoucí vývoj Evropské unie. Berlín a Paříž již společně připravily samostatné dokumenty o obraně a justici a záležitostech vnitra. Nyní chtějí své partnery v unii seznámit se společným stanoviskem k harmonizaci daní.
Jak obrana, tak daně dosud patřily k oblastem, kde souhlas s rozhodnutím museli vyslovit všichni členové unie. Pokud by se obrana a daně staly součástí společné politiky, stačila by v EU pouze kvalifikovaná většina.
Integrační kroky v obranné a bezpečnostní politice mohou získat podporu Británie, která se v jejich prospěch vyslovila již v prosinci 1999 na schůzce premiéra Tonyho Blaira a prezidenta Chiraka v Saint Malo. Německý list Handelsblatt minulý týden připomněl, že i v této oblasti, kde Paříž mohla počítat se vstřícným přístupem Londýna, ale dala nakonec přednost spolupráci s tradičním partnerem.
Snaha prosadit, aby do společné unijní politiky spadalo i sbližování daňových systémů, se podle odhadu listu Financial Times setká u Britů s nelibostí, protože premiér Blair hájí myšlenku "daňové soutěže". Francie a Německo naopak zastávají názor, že jednotný trh, který je po dvacet let pokládán za jeden z pilířů fungování evropské integrace, je narušován "nefér daňovou soutěží". Nejčastěji je v této souvislosti zmiňováno z členů EU Irsko a z kandidátských zemí Estonsko. Oba státy nízkými daněmi přitahují zahraniční investory.
Problémem slaďování daní na úrovni unie se zabývá také Konvent EU, který od letošního února připravuje návrhy vnitřních reforem, které by se měly uplatnit již po předpokládaném přijetí desíti nových členů v roce 2004.
Klaus Hänsch, předseda pracovní skupiny v konventu zabývající se správou ekonomických záležitostí, koncem října řekl francouzskému deníku Le Monde, že co se týče slaďování daní nebylo možno dospět ani k náznaku kompromisu. "Je to snažit se smířit oheň a vodu," řekl témuž listu Josep Borell zastupující na konventu Španělsko. Britové hájili názor, že při rozhodování v oblasti daní je třeba udržet pravidlo jednomyslnosti.
Bývalý francouzský ministr pro evropské záležitosti Pierre Moscovici poukázal na to, že Hänschova skupina se nemůže shodnout ani na tom, aby v ekonomických záležitostech měla samostatnější slovo komise. Ta například může některý ze států používajících společnou evropskou měnu pokárat za nedodržování dohodnutých kritérií, jako je například výše rozpočtového deficitu, až po souhlasu Rady ministrů. V ní jsou zastoupeny členské země, tedy i ty, kterým by hrozil postih.
Obnovování francouzsko-německého tandemu, který v minulých desetiletích určoval tempo a směr evropské integrace, se nejvýrazněji projevilo na říjnové vrcholné schůzce v Bruselu, na níž patnáctka vypracovala základ své finanční nabídky kandidátským zemím. Nejobtížnější se zdálo najít shodu v kapitole společná zemědělská politika, která představuje takřka polovinu výdajů v rozpočtu EU a z níž má největší příjem Francie a naopak Německo na ni nejvíce přispívá.
Překvapivá shoda prezidenta Jacquese Chiraka a kancléře Gerharda Schrödera, oznámená pouze několik hodin před začátkem summitu, zaskočila nejvíce Británii, která chtěla kritické situace využít pro prosazení reformních kroků. Rozpor vyústil ve slovní přestřelku mezi Blairem a Chirakem, v jejímž důsledku byla odložena jejich tradiční prosincová schůzka.
Hospodářské noviny 3.12.2002