Evropskou unii nelze rozšiřovat donekonečna
Německo nese zvláštní odpovědnost za integraci Evropy. Na obnovení osy Berlín-Paříž tudíž musí pracovat vláda i opozice, tvrdí viceprezident Bundestagu Norbert Lammert.
OTÁZKA: hn: Pane Lammerte, CDU ostře kritizuje zahraniční politiku rudo-zelené vlády, její nedůsledný postoj k Iráku, skutečnost, že německo-americké vztahy jsou v troskách. Pokud by vaše strana byla u moci, co konkrétně by udělala jinak?
Podle nás nebyl důvod předstírat během předvolební kampaně, že by němečtí vojáci mohli být vtaženi do případné války proti Iráku. A to jen proto, aby se (rudo-zelená vládní koalice) za každou cenu distancovala od smyšlené, neaktuální hrozby.
Jinak řečeno - podle našeho názoru byl z čistě taktických důvodů před volbami vykonstruován problém, který vlastně vůbec neexistoval, jen kvůli tomu, že bylo třeba něco odmítat.
To také vysvětluje velké rozladění USA. Američané se cítí být podvedeni hned dvakrát: Je nám podsouváno něco, o co jsme Německo nikdy nežádali, tvrdí. (Vláda v Berlíně) nás navíc staví do role kovbojů připravených kdykoliv použít zbraň, přestože jimi - zejména s ohledem na naši politiku po 11. září 2001 - prokazatelně nejsme.
Do německé zahraniční politiky se tak vloudilo mnoho neprofesionality a neserióznosti, která absolutně nebyla nutná. Proto ji také nelze ničím ospravedlnit.
OTÁZKA: hn: Křesťanští demokraté kancléři Schröderovi vyčetli, že na summitu NATO v Praze bez výhrad podpořil rezoluci OSN o Iráku. A to přesto, že její přijetí může znamenat i válku, kterou SPD odmítá. Jak se k útoku na Bagdád staví CDU? Podpořila by ho i bez mandátu OSN?
Nikdy jsme nikoho nenechali na pochybách, že zásah proti Iráku je možný pouze pod záštitou OSN. Nikdy jsme také nepochybovali o tom, že rezoluce může být přijata pouze tehdy, pokud bude Západ proti Iráku vystupovat jednotně. Obojí spolu úzce souvisí.
To, co se odehrálo v minulých týdnech, dalo za pravdu nám i americké administrativě. Mimochodem, už během předvolební kampaně jsme předpověděli, že pokud bude nějaká rezoluce k Iráku přijata, Spolková republika se zbytku světa rozhodně nebude stavět na odpor.
OTÁZKA: hn: Domníváte se, že k útoku na Irák je třeba další, druhá rezoluce OSN?
V prvé řadě doufáme, že přijetí první rezoluce zabrání vojenské intervenci, na níž nemáme nejmenší zájem.
Pokud se Irák inspekci vzepře, jsem přesvědčen, že o dalším postupu bude muset znovu rozhodovat Rada bezpečnosti. Neexistuje žádný automatismus.
OTÁZKA: hn: Německo poskytne Izraeli obranné rakety Patriot. Tento krok jste jistě uvítali. Pro CDU byla pomoc Izraeli vždy naprostou samozřejmostí.
Ano, přesně tak to je. Tečka.
OTÁZKA: hn: Z Izraele zpátky do Evropy. Jakou roli hraje Německo v dnešní Evropské unii?
Spolková republika je zakládajícím členem Evropských společenství a po svém sjednocení také zdaleka největším členským státem unie. A pokud vezmeme v úvahu její centrální polohu a fakt, že je největší ekonomikou EU, nevyhnutelně dojdeme k závěru, že má v Evropě zvláštní váhu.
Přesto jsme - z dobrého důvodu - unii uspořádali tak, aby v ní nebylo místo pro patronáty kohokoliv nad kýmkoliv.
OTÁZKA: hn: Co z této "zvláštní váhy" pro Německo plyne? Nějaké zvláštní povinnosti?
Z důvodů, které jsem zmínil, nejsme jen jedním z mnoha členů EU. Německo je politicky, ekonomicky i geograficky silně exponovanou zemí. Nese tudíž i zvláštní odpovědnost za budoucnost evropského integračního procesu, což si uvědomoval už Konrad Adenauer (z CDU - pozn. redakce).
Teď máme trochu obavy, že současná rudo-zelená vláda odpovědnost za integraci Evropy opomíjí.
OTÁZKA: hn: Zdá se, že se po určité odmlce v unii znovu rozbíhá německo-francouzský motor evropské integrace. Obě země předložily v Konventu EU společný návrh, aby o Evropské bezpečnostní a obranné politice v budoucnu rozhodovala unie, nikoliv jednotlivé členské státy.
Evropa rozhodně není jen německo-francouzskou záležitostí, do níž by se čas od času zapojily ostatní členské země, ale společným podnikem zatím patnácti členů unie.
Padesátiletá historie sjednocování Evropy přesto jasně ukázala, že se pokročilo vpřed jen tehdy, pokud se Němci a Francouzi dokázali shodnout. V opačném případě se integrace zadrhla. Dobré bilaterální vztahy Německa s Francií tedy nejsou důležité jen pro obě země, ale pro celou Evropu.
Co se nedávných drobných roztržek týče, doufám, že se nám je podaří překlenout a že se znovu vrátíme k ose Paříž-Berlín, která tu úspěšně fungovala v minulosti. Pracovat na tom musí německá vláda i opozice.
OTÁZKA: hn: Jsou němečtí křesťanští demokraté jednotní v názorech na případný vstup Turecka do EU?
Já osobně o žádných rozporech ve straně nevím. Náš postoj je zcela jednoznačný: Vztahy Evropské unie s Tureckem jsou pro CDU velmi důležité. Zároveň však trváme na tom, že rozšířená unie s více než dvaceti členskými státy v budoucnu jasně definuje své hranice.
Společenství, které nemá pevně stanovené hranice, nemůže fungovat. Ani Evropu nelze rozšiřovat donekonečna. Proto je CDU toho názoru, že Evropa potřebuje smluvně ukotvené vztahy s Ankarou. Turecko se však podle ní plnoprávným členem EU stát nemůže.
OTÁZKA: hn: Edmund Stoiber před týdnem znovu otevřel otázku Benešových dekretů. Bude tedy CDU přeci jen podmiňovat vstup Česka do EU jejich zrušením?
Vždycky jsme zdůrazňovali, že jedno s druhým nesouvisí. Ale bilaterální česko-německé vztahy problém Benešových dekretů nepochybně zatěžuje - leží na nich jako stín.
Odlišně vnímáme a zacházíme s jedním tématem našich společných dějin. Odstranění tohoto stínu ve vzájemných vztazích považuje za důležité Česko i Německo.
OTÁZKA: hn: Říkáte "Německo", ale nemluvíte spíše o Bavorsku?
Tvrzení, že jde o problém čistě bavorský, celou věc značně zjednodušuje. Téma (Benešových dekretů) hranice spolkové země Bavorsko dalece přesahuje.
Hospodářské noviny 29.11.2002
pátek 19.dubna 2024
